PRAHA JAKO METROPOLE PRO MINIMÁLNĚ DVA MILIONY LIDÍ. KDE BUDOU ALE BYDLET?

Praha musí být do budoucna plánována jako metropole minimálně pro dva miliony lidí. Tomu musí odpovídat plánování města včetně kapacit nového územního plánu. Zaznělo to na mezinárodní konferenci, kterou včera pořádalo pod tematickými hesly „Potřebuje Praha moderní architekturu? A chceme výškové stavby“ Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) pod záštitou primátorky Adriany Krnáčové a za účasti špiček české architektury, developmentu a zahraničních hostů.

 

„Podle statistik ČSÚ v současné době v Praze oficiálně žije 1,3 milionu lidí. Reálně však toto číslo bude výrazně vyšší, nejméně kolem 1,5 až 1,7 milionu a dalších 200 tisíc denně do Prahy dojíždí za prací. A to jsou stále ještě střízlivé odhady. Pokud započteme také turisty, je třeba počítat s tím, že denně se v metropoli pohybují více než dva miliony lidí a pro tyto počty je třeba město projektovat a budovat,“ řekl na konferenci šéf největší developerské společnost Central Group a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj Dušan Kunovský.

 

Praha je totiž magnetem pro celou republiku. Přesto oficiální celkový roční přírůstek dosahuje jen asi sedm tisíc lidí ročně. Podle odhadů ale v Praze žije možná až 30 procent lidí bez hlášeného trvalého pobytu. Mobilní operátor spočítal, že na sídlišti Chodov přespává až o 30 procent více lidí, než je oficiálně hlášeno. Stejně tak pokud vyjdeme z počtu pracovních míst, výsledek je podobný. Je tu 900 tisíc pracovních míst, přitom obyvatel v produktivním věku je jen 650 tisíc.

 

V Praze je také zhruba 80 tisíc studentů, kteří nefigurují v žádných statistikách. Navíc denně ve městě přespí kolem 200 tisíc turistů a dalších minimálně 200 tisíc Středočechů do města denně dojíždí za prací. Dnes v Praze připadá na jeden byt 2,12 obyvatel, třeba v Mnichově je to ale 1,9 obyvatele. Lze tedy předpokládat, že i v Praze bude trend směřující k vyššímu počtu jednočlenných domácností zesilovat.

 

Praha moderní architekturu potřebuje¨

 

Praha podle Dušana Kunovského nezbytně potřebuje moderní a ikonickou architekturu. Samozřejmě jen citlivě zasazenou vůči stávajícím stavbám v okolí. „Praha nemůže být jen skanzenem pro turisty, ale musí být městem pro život,“ vysvětlil Kunovský. Město se totiž musí rozvíjet, být dynamické a ekonomicky konkurenceschopné. Nemělo by být takovou měrou závislé na turismu. Aby se brzy nedostalo do pozice měst, jako jsou Benátky nebo Barcelona, kde místní začínají proti turistům protestovat, protože vysoké ceny bydlení pro turisty z města vyhánějí běžné obyvatele."

 

K uspokojení vysoké poptávky po bydlení je také vhodnější využít co nejefektivněji kapacity území především na brownfieldech. A k tomu jsou ideální výškové stavby. Ty totiž umožňují koncentrovat výstavbu na relativně malé území a zbytek může být zachován pro zeleň, veřejný prostor a život v něm. 

 

Moderní ikonické výškové stavby Praze chybí

 

Na tom se shodli nejen účastníci konference, ale vyplývá to i z výzkumu veřejného mínění, který Sdružení pro architekturu a rozvoj zadalo agentuře IPSOS. Začátkem května se dotazovala tisícovky Pražanů a jen šest procent vyjádřilo zásadní odpor k výškové výstavbě. Ostatní ji v Praze připouštějí, byť část z nich jen na vybraných místech (57 procent) nebo kdekoli mimo historické jádro (26 procent).

 

Pokud si lidé mají vzpomenout na nějakou moderní stavbu v Praze, jako první se jim vybaví Tančící dům. To je ale soukromá investice a nositelem velké architektury v zahraničí je obvykle veřejná budova typu národní knihovny, muzea nebo koncertního sálu. A taková nová stavba se v Praze roky neobjevila. Pražané by přitom chtěli, aby město nebo stát investovaly prostředky do nové moderní veřejné budovy s unikátní architekturou. Celkem 76 procent z tisícovky dotázaných odpovědělo, že by stát nebo město mělo investovat prostředky do nové moderní veřejné budovy s unikátní architekturou.

 

Nejvíce přitom lidem chybí projekty, o kterých se už roky diskutuje a které tak vešly v široké povědomí. Pomyslný žebříček nejžádanějších veřejných staveb tvoří národní knihovna, muzeum pro Slovanskou epopej, galerie moderního umění nebo nová velká koncertní budova. 

 

Koncertní sál na Vltavské je ideální příležitostí

 

Více než dvě třetiny Pražanů se domnívají, že by si Praha moderní koncertní sál zasloužila. A je to právě ta stavba, kterou by mohlo město postavit nejdříve. Vyrůst by měla u metra Vltavská, čímž by toto zanedbané místo získalo důstojnou náplň. Navíc by se tak přirozeně propojilo s centrem města a zároveň by mu mohlo odlehčit od turistů, kteří se dnes soustřeďují výhradně na historické jádro. Výstavba koncertního sálu by také mohla odstartovat přeměnu největší pražské územní rezervy – brownfieldu Bubny. Institut plánování a rozvoje města Prahy již nechal vypracovat územní studii, která měla zjistit, zda se filharmonická budova do prostoru Vltavské vešla, a to s pozitivním výsledkem. Nyní proto radnice zadala studii proveditelnosti, která přiblíží další parametry záměru.

 

Při současném stavu povolovacích procesů a legislativy je však vznik jakéhokoliv originálního projektu během na dlouhé trati s nepředvídatelným výsledkem.  

 

Příklady ze zahraničí, ať už je to Londýn, Vídeň nebo Amsterdam, přitom ukazují, že kapacity uvnitř města by bylo možné efektivně využít a umožnit tak městu růst uvnitř a nerozlézat se do krajiny. Účastníci, jak ukázala diskuse, by i věděli, jak na to. Jen zatím chybí politická vůle. A tak je dosud situace taková, že se můžeme docela dobře shodnout na tom, že dostatečně kapacitní výstavba uvnitř hranic Prahy včetně architektonicky zajímavých výškových staveb by i mohla zastavit růst cen bydlení, který je dán nedostatkem bytů na trhu. Samotné řešení je však v nedohlednu a tak trend, který dnes nutí střední třídu hledat bydlení mimo hlavní město a za prací do Prahy dojíždět, bude asi ještě nějakou dobu pokračovat.

 

Podrobnosti o konferenci naleznete na webu www.arch-rozvoj.cz/konference