Podle tuzemského Sdružení EPS ČR je v České republice informovanost o výhodách pasivních domů na poměrně solidní úrovni, jejich počet je však stále zanedbatelný. Odhadem je jich podle odborníků kolem tisícovky a několik dalších stovek je ve výstavbě. Ačkoli dobře optimalizované pasivní domy vyjdou oproti těm běžným maximálně o 15 % dráž, je právě jejich cena hlavním důvodem, který brzdí investory v rozhodnutí postavit si pasivní dům.
Tento stav by teď měl změnit především dotační program Nová zelená úsporám určený na snižování energetické náročnosti rodinných domů.
„Hlavní výhodou pasivního domu oproti klasické novostavbě nebo nezateplené nemovitosti je snížení nákladů na energie, velmi výrazné zlepšení vnitřního prostředí domu a zvýšení hodnoty domu na realitním trhu. Díky současné dotaci vyjdou v některých případech levněji než běžné domy,“ shrnuje Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR a dodává: „Zvýšení počtu energeticky šetrných domů by mělo být v popředí zájmu nejen vytvářené státní energetické koncepce, ale i samotných majitelů nemovitostí, kteří chtějí snížit své náklady na energie.“
Co je pasivní dům?
Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. Zároveň nesmí primární energetická hodnota všech energií bez rozdílu účelu přesáhnout 120 kWh na metr čtvereční obytné plochy za rok. Třetím kritériem je neprůvzdušnost budovy, kdy při snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa (pascal) oproti okolní atmosféře může dojít k infiltraci maximálně 60 procent objemu vzduchu celé budovy za jednu hodinu.
Pokud se roční spotřeba tepla na vytápění pohybuje v rozmezí 15 kWh až 50 kWh na metr čtvereční obytné plochy, tak jde podle české normy o nízkoenergetickou budovu. Jestliže je roční potřeba nižší než pět kWh, tak odborníci hovoří o takzvaném nulovém domě, tedy s nulovou potřebou energie.
Výhody pasivního domu
Základními pilíři pasivního domu jsou zejména dokonalá izolace, kvalitní okna a systém řízeného větrání s využitím rekuperace odpadního tepla v kombinaci s tepelným čerpadlem. „Roční náklady v platbách za energie jsou oproti klasickému rodinnému nezateplenému domu až 4-6krát menší,“ komentuje Zemene. V praxi to znamená, že majitel domů ušetří několik tisíc, které může investovat někam jinam. Ceny všech energií navíc dlouhodobě rostou, což znamená, že i úspory se budou postupem času dále zvyšovat. Výraznou výhodou je mimo jiné i zkrácení topné sezóny.
Díky zateplení a řízenému větrání je v domě komfortní klima s příjemnými a stálými teplotami v zimě i v létě. Při řízeném větrání proudí do domu neustále čerstvý vzduch snižující koncentraci oxidu uhličitého, čímž se eliminuje množství vydýchaného vzduchu. Řízené větrání pomáhá také optimalizovat vlhkost, takže v obytných prostorech nedochází ke vzniku plísní či množení bakterií. Zateplení a kvalitní okna pak zajišťují dokonalé odhlučnění domu, což dotváří intimní a útulnou atmosféru. A právě na zateplení Češi nejčastěji vyhledávají pěnový polystyren, kterého se ve stavebnictví využije až 88 % roční spotřeby. „Za 50 let si tento materiál našel řadu příznivců. Nejčastěji se používá jako fasádní izolant,“ říká Zemene.
Pohled do výstavby rodinných domů v roce 2013
První pasivní dům byl v České republice postaven až okolo roku 2001. V loňském roce už bylo podle ČSÚ postaveno zhruba 12 490 rodinných domů, ale jen malá část z nich byla pasivních. I proto je pro investory vítané pokračování státního dotačního programu Nová zelená úsporám. Podle Centra pasivního domu přispěl program v první fázi (Zelená úsporám) celkem k výstavbě necelých 700 pasivních domů. V letošním roce se proto očekává, že se jejich počet minimálně zdvojnásobí. „Jedná se spíše o odborný odhad. Přesné počty domů postavené v pasivním standardu zatím nikdo neeviduje,“ dodává Zemene.
Stát nabízí téměř 2 mld. korun k výstavbě energeticky šetrných budov
Pro zájemce je od 1. dubna nachystáno 1,9 miliardy korun, které ministerstvo životního prostředí připravilo pro tzv. druhou výzvu. Ta skončí vyčerpáním připravených dotací, nejpozději však na konci letošního října. O dotace je možné požádat ve třech oblastech – snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, výstavba rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností a „efektivní využití zdrojů energie“. Třetí oblast zahrnuje především výměnu kotlů, instalaci tepelných čerpadel či solárních systémů pro ohřev vody. Zájemci o novostavbu v pasivním standardu stejně jako majitelé stávajících domů, kteří chtějí požádat o dotaci na snížení energetické náročnosti svého domu, musí dobře zvážit nejen celkové náklady na projekt, ale například i tloušťku izolačního materiálu. Cílem dotačního programu je dosáhnout u výstavby a rekonstrukcí domů nejnižší energetické šetrnosti a nezávislosti na vnějších zdrojích. Proto je pokračování těchto podpůrných programů výraznou motivací pro zvýšení výstavby domů v energeticky požadovaném standardu.