Babí léto na zahradě

Obvykle už na konci prázdnin sklízíme na zahradě postupně vlastní výpěstky zeleniny a ovoce. Kromě této příjemnější činnosti nás pak v září, na přelomu léta a podzimu, čeká také spousta práce. Není divu, péče o zahradu je nekonečný proces.
 
Toto období před nás staví na zahradě hned několik úkolů: péči o záhony se zeleninou a ovocnými plody, ale také jejich zpracování, protože všechno obvykle nesníme.
 
Pracujeme
na záhonech…
Letošní dlouhodobé letní sucho s tropickými teplotami nepřerušily ani přívalové lijáky. „Všiml jsem si na ovocných stromech zšedlých listů  a spousta spadlých jablek se nedala přehlédnout. Když jsme se vrátili z dovolené, celý víkend jsme sbírali spadané plody, aby se mohla posekat přerostlá tráva. Předčasné opadávání plodů  zavinily svilušky, které se vlivem sucha přemnožily a já jsem nestačil stromy ošetřit proti jejich výskytu, protože jsme byli několik týdnů v zahraničí. Naštěstí byla některá spadaná jablka zdravá, tak je žena zpracovala,“ vzpomíná Jan Kvapil na nepříjemný pohled na zahradu hned po návratu z dovolené.
Další práce ho čekala na jahodovém záhonu, který bylo třeba zbavit plevele a zasadit nové sazenice.
Příjemné překvapení ho čekalo na zeleninových záhonech, pokud jde o úrodu. Přerostlé rajčatové keře byly obsypané plody. Vzhledem k suchému počasí nechytily bramborovou plíseň, která se objeví u rajčat obvykle když je deštivo. Současně musel rostlinám zaštípnout vrchol a vylámat boční výhonky, které  vyrůstaly za listy od stonku, aby rostliny nevyčerpávaly a  včas stačila dozrát  všechna rajčata.
Vedle menších mladých cuket bylo několik obrovských plodů bezmála půlmetrových.  Urodily se také dýně, jen je bylo třeba podložit, aby dozrály a nechytily plíseň nebo nezačaly hnít. Hned bylo jasné, jaký bude v následujících týdnech jídelníček. Jen papriky byly malé a seschlé, ale v kuchyni našly uplatnění.
Září je také obdobím, kdy se musí klidit česnek a cibule. „Letos se nám docela urodilo, tak už svazky česneku a cibule prosychají v zahradním domku, až nať zaschne, uložím si svazky do chladného sklípku.
Díky babímu létu ještě může zůstat na záhonu kapusta i zelí a kořenová zelenina, odebírám si jen to, co zrovna potřebuji na vaření. Na místo sklizené cibule a česneku jsem zasadila  zimní salát a špenát, které ještě vyrostou.
Kopr letní sucha a dobu dovolených nepřečkal, tak se omáčka bude vařit ze zmrazených zásob a protože letos nebudeme zavařovat okurky, nijak mě to netrápí, víc mi vadí, že sucha nepřečkala petrželka,“ říká k úrodě Zdena Kvapilová.
 
… ale i na stromech a keřích
Čas babího léta je také vhodnou dobou pro prořezání peckovin, tedy meruněk, broskvoní, třešní, višní a slivoní. Řezy se totiž stačí do příchodu zimy ještě zacelit a strom ve zdraví přečká zimu.
Pokud chceme omladit rybízové a angreštové keříky, je pro to vhodná doba, stejně jako pro roubování, pokud jej máme v plánu.
Pokud se chystáte porazit třeba starou jabloň, tak  už se v září připravte na říjnovou výsadbu nových stromů.


 
Barevná podzimní zahrada
Dlouhodobou nepřítomnost Kvapilových nepřečkaly květiny, které udusil plevel, nebo je zničilo horké slunce. Přečkaly jenom mečíky, které ještě kvetou a měsíčky, z těch odkvetlých už sesbírali semena k zasetí na příští rok. Na drobných karafiátech a dokonce i na afrikánech si pochutnali slimáci, takže se teď budou snažit mít pěknou zahradu alespoň na podzim.
„Odkvetlé a suché květiny jsem  už odstranil a záhony jsem osadil barevnými jiřinami. Někde už nasadilo květy „posvícení“, nevím přesně, jak se tato dlouhodobě kvetoucí keříkovitá rostlina jmenuje, ale zahradu nám zdobí rok co rok právě když se slaví posvícení, proto tak květině říkáme. Na řez ale vhodná není, obvykle ve váze do druhého dne uvadá.
Také už nám kvetou listopadky, nízké jsme dali i do truhlíků místo uvadlých muškátů,“ popisuje práce na květinové zahradě Jan Kvapil.
*
S koncem září  se pomalu schyluje k přípravám na zazimování zahrady před příští sezonou. Proto už nejen kvapilovi, ale většina z nás ostatních začíná přemýšlet o tom, co nám bude příští rok od jara zahradu zdobit a také o tom, co si chceme vypěstovat pro obohacení jídelníčku.


 
Co s nadúrodou jablek
Bohatá úroda se nestačí obvykle spotřebovat. Když viděla Zdena Kvapilová spadaná jablka, měla hned jasno, jak ta zdravá zpracuje. Protože v lednu přivítají do rodiny druhé vnouče, rozhodla se z většiny uvařit dětské přesnídávky, další nastrouhaná sterilovala na zimní koláče a štrúdly, část zpracovala na mošt a další skončila v povodlech. „snad už moc jablek nespadne, dozrají na stromech a pochutnáme si na nich potom v zimě. Zavařovat už nebudu, už nemám sklenice kam ukládat,“ posteskla si Zdena Kvapilová nad bohatou úrodou jablek, která ve velkém ze stromů padají.
Ještě se chystá zapéct jablka a použít je v zimě na ovocné čaje a z dalších, která ještě předčasně spadnou, usuší křížaly. Rozhodně je zdravější sáhnout po křížale než po smažených brambůrkách, slaných tyčinkách či po salámu.