Základním účelem plotu je vymezení pozemku a zajištění jeho ochrany a reprezentace. Od toho se odvíjí výběr technického a výtvarného řešení plotu. Každý jeho druh a typ má svůj určitý charakter, jenž se projevuje působením na obě strany – vně i dovnitř, které nemusí být rovnocenné. Ze dvou rozměrů, délky a výšky, jež oplocení charakterizují, má výška rozhodující vliv na celkové působení plotu.
Ploty lze podle použitých prvků rozdělit do skupin, které jsou jasně definovány: - pevné svislé nosné prvky (sloupky) s pružnou, či pevnou výplní, - pevné svislé nosné prvky (sloupky) s podezdívkou s pružnou či pevnou průhlednou nebo neprůhlednou výplní, a celoplošná pevná skládaná nebo litá konstrukce stěny, případně s vloženými průhlednými nebo neprůhlednými poli. Zvláštním typem je živý plot, pěstovaný z vhodných dřevin a zahradnicky upravovaný. Dojem živého plotu lze rovněž docílit obrostem plotu z drátěného pletiva popínavými rostlinami.
Plotové konstrukce a prvky
Sloupky (pilířky) – na jejich výběru, jako hlavních nosných prvků, záleží, jak bude konstrukce ve výsledku působit. Nejběžnější jsou sloupky dřevěné z kulatiny, půlkulatiny nebo hranolové. Sloupky se zarážejí do země nebo upevňují k betonovému základu. Velmi často se pro svou jednoduchost používají ocelové sloupky z trubek nebo sloupky z válcovaných profilů, zarážené nebo zabetonované do betonového monolitického nebo prefabrikovaného základu. Pro pocit mohutnosti jsou oblíbené sloupky vyzdívané z kamene, cihel nebo tvárnic na betonový základ. Další variantu nabízejí sloupky železobetonové monolitické nebo prefabrikované. Při zakládání je nutné dodržet zásadu nezámrzné hloubky (min. 600 mm, lépe 800 mm pod úrovní terénu).
Podezdívky se provádějí vyzdívané z kamene, z cihel nebo tvárnic, z prefabrikovaných prvků i jako součást sestavy sloupek – sokl. Základová konstrukce vhodných parametrů je nutná pro sloupky, prefabrikované prvky se ukládají zpravidla na 200 mm vysoký štěrkový či štěrkopískový podsyp. Výplně plotových polí lze dělit na: pružné – z různých typů kovového pletiva nebo z nosných drátů a distančních dřevěných tyčí, a pevné – ze dřeva (kulatina, tyčovina, prkna, hranoly, fošny, latě); mohou být: kovové z tyčí a podobných profilů, z pletiva v rámečku, plechů, azbestocementových desek, drátěnoskleněných tabulí, plastů apod. Pokud jde o stěny, nejčastěji se setkáme s variantou stěny vyzdívané z kamene, cihel, nebo betonových tvárnic nebo prvků, případně montované z prefabrikovaných dílců. Další možnost, jak provést plotovou stěnu, nabízejí tzv. lité ploty. U dlouhých stěnových plotů se často vynechávají pole pro umístění zpravidla tuhých průhledných či neprůhledných výplní pro dosažení lepšího výtvarného výrazu. Rovněž vyzdívání těchto polí z různých typů plotových tvarovek je běžné.
Plot z plastů
Pro konstrukci plotů je plast využíván jednak na výrobu prvků plotových stěn v tradičních tvarech, jako u stěn z masivních dřevěných profilů, nebo jako povrchová ochranná vrstva kovových plotových pletiv proti povětrnostním vlivům. Předností plastu je odolnost proti korozi, hnití, nenasákavost, barevná pestrost a stálost. Vyžaduje tedy minimální nároky na údržbu. Pozornost je ovšem nutno věnovat řešení upevnění prvků k nosné konstrukci vzhledem k větší tepelné roztažnosti plastových prvků oproti dřevu nebo kovu. Je nezbytné vytvořit dostatečnou dilatační vůli v připevňovacích spojích (optimální technické řešení zpravidla uvádí výrobce v montážním návodu). Přínosným výrobkem pro řešení plastových plotů je lehký plastový plotový základ. Nápadité jednoduché konstrukční řešení umožňuje velice účelné využití při vytváření plotového prahu na hranici pozemku a zjednodušuje tak údržbu zahradní plochy. V kombinaci se zemním vrutem pro osazení plotového sloupku se tak vytváří jednoduché konstrukční řešení moderního pojetí s minimálními nároky na doprovodné profily. Podzemní část základu je tvořena fixačním žebrem, jehož úkolem je stabilizovat polohu základu v terénu. Podélná krycí křídla vytvářejí plochy, které zůstávají bez trávy a plevelů, což usnadňuje údržbu přilehlých trávníků pomocí sekačky. Zvýšená nadzemní část zajišťuje ochranu plotových dílců před zemní vlhkostí. Používá se při výstavbě pletivových a tyčkových plotů všech typů. Zemní vruty umožňují bez kopání a betonování ukotvit sloupky oplocení. Po instalaci jsou zemní vruty okamžitě zatížitelné a v případě potřeby je možné je kdykoliv demontovat. Kované hroty umožňují prostup jakoukoliv zeminou. Pravidelný závit na hrotu zajišťuje vysokou pevnost v tlaku a v tahu.
V prezentaci konstrukčního, materiálového i výtvarného řešení se autoři zaměřili na předvedení různých typů oplocení a jejich charakteristiky. Uvádí příklady řešení od prostého vymezení pozemku přízemní, překročitelnou lištou až po plnostěnné, výškové ohrazení pozemku, které nelze běžně překonat. Obsáhlý grafický doprovod základních informací poskytuje solidní přehled o úrovni technického i výtvarného řešení jednotlivých typů a prvků. Rozsáhlá kapitola věnovaná živým plotům se jimi zabývá od stanovení účelu, přes přípravu půdy, vysazování, volbu vhodných dřevin, až po příklady návrhu zahrad s využitím zeleně.
Ukázka z knihy „Ploty a živé ploty“, vydané nakladatelstvím Grada Publishing, a.s.,
edice Profi&Hobby, 2011
Autoři: František Pšenička a Matouš Jebavý
Redakčně upraveno
Foto ilustrační. Zdroj: WPC, Floravil,
(keš)