Dům bez bareiér

Život na vozíčku není jednoduchý sám o sobě, tím spíš, pokud ho komplikují ještě problémy s bydlením. Mladý muž, jehož pozvání na návštěvu jsme přijali, se na bezbariérové podobě vlastního domu aktivně podílel.

Jak se přesvědčíte, bydlení lze životu na vozíčku celkem dobře přizpůsobit. Mnohdy přitom nejde ani o náročné investice, roli hrají spíše různé funkční detaily, které si majitel domu „vychytal“ už v minulosti. Základem byly samozřejmě jeho zkušenosti z předchozího bydlení v paneláku.  Potřeboval samozřejmě odbornou pomoc projektantů, ale musel také nastudovat příslušnou vyhlášku, která určuje základní pravidla pro bezbariérový dům. Hodiny strávil hledáním informací na internetu a v ostatních dostupných zdrojích. Začít musel už se správnou volbou parcely, která by měla ležet ideálně na rovinatém pozemku. Pak totiž nejsou potřeba žádné vyrovnávací plochy. Ale tady to teprve všechno začíná. 

Vstup a komunikace

Nejde jen o vchod do domu, lépe řečeno vjezd pro vozíček, který je díky speciálnímu magnetickému prahu plynulý. Základem bezbariérového domu je totiž dostatek prostoru a jednoduché dispozice, bez výklenků a zatáček. Jako nejvhodnější se ukazují přímé obdélníkové tvary. Z hlediska rozměrů je nutné veškerý prostor přizpůsobit standardním manipulačním možnostem pohybu na vozíku, což je kruh o průměru 1,5 metru. Celý dům má jasnou komunikační koncepci. Už ze vstupní chodby je vidět nejen do hlavní obytné části domu, ale i do přímé chodby vedoucí ke všem ostatním pokojům. Podlahu pokrývá linoleum o nejvyšší tvrdosti, jež dobře odolává zátěži pohybu na vozíčku. Vybavení místností se nesmí podobat překážkové dráze. Hlavním požadavkem je jednoduchost, takže žádné  koberce ani nábytek ve volném prostoru. Hned ve vstupní chodbě je netradičně umístěno umyvadlo, které slouží pro omytí rukou a obručí vozíku. Musí být nastavené tak, aby člověk na vozíčku pod ně mohl pohodlně zajet, tedy do výšky 70 centimetrů. Účelu dobře vyhovuje hranatý tvar produktu s rovnou spodní částí. V předsíni najdete jediné dvoje otočné dveře v domě, které jsou kvůli bezpečnosti a protipožárnímu opatření nutností: garážové a vstupní. Všude jinde byly jasnou volbou dveře zasouvací do stavebního pouzdra.

Dveře: Hlavně ne otočné!
„Pro vozíčkáře je otevírání a zavírání otočných dveří doslova noční můrou“, vysvětluje pán domu. „Nijak zvlášť nepomáhá ani madlo, manipulace je i tak ubíjející a pro každodenní život naprosto nemyslitelná. Stavební pouzdro umožní dveřím posuvný pohyb, navíc se dveřní křídlo zasune do zdi a nikde nepřekáží. Manipulace s posuvnými dveřmi je velice snadná a nestojí mne téměř žádnou námahu,“ upřesňuje. Na míru bylo nutné pořídit i dveřní kování. Vzhledem k obtížnému uchopení oválné mušle padl výběr na dostatečně velký obdélník. Atypicky řešené jsou také kličky na obou stranách dveří, což umožňuje jednoduché zachycení a manipulaci s dveřmi i při omezené koordinaci pohybu ruky.

Obývací pokoj
V obývacím pokoji je jediným „volně umístěným“ kusem nábytku konferenční stolek na kolečkách s úložnými prostory uvnitř. Skříňky stojí podél stěny, pro gauč se našlo místo v rohu místnosti. Sedací soupravu nechtěli hostitelé  řešit na míru vozíčkáři (výškou 55 cm), proto vybírali ve standardní nabídce. Zvolili však nejvyšší možnou variantu, která usnadňuje přesun z vozíčku na gauč. Dalším důležitým bezbariérovým prvkem je umístění oken do výšky 60 cm od podlahy. Jejich ovládání z vozíku usnadňuje snížené okenní kování. Toto řešení se odrazilo také na instalaci radiátorů. Vypínače 80 cm a zásuvky 45 cm od podlahy jsou výsledkem předešlých zkušeností mladého muže z doby, kdy bydlel v panelákovém bytě. „Tam bylo obojí obráceně, vypínače příliš vysoko a elektrické zásuvky zase příliš nízko. Pro vozíčkáře naprosto zoufalé.“ Obývací pokoj spojují s kuchyní dvoukřídlé dveře zajíždějící opět do stavebního pouzdra. Jde o estetické řešení, jež je navíc zdrojem vzdušnosti a prosvětlení obou místností. V případě potřeby lze prostor stejně dobře spojit jako oddělit. Stěnu mezi obývacím pokojem a kuchyní zdobí obklad imitací kamene, jehož hlavní funkcí však je chránit zeď před nárazy vozíčku při manipulaci mezi kuchyňským ostrůvkem a linkou. Nenápadný přechod mezi dveřmi a obloženou stěnou obstarávají speciální obložky.

Kuchyně
Boj o místo, to byla stěžejní část řešení kuchyně. Plocha pro pohyb na vozíčku se tady počítala na centimetry, ale s výsledkem jsou mladí manželé spokojeni. Veškeré vybavení do puntíku vyhovuje požadavkům na snadnou obslužnost, tedy zejména z pohledu podjezdu pod linku.  Chybějící úložné prostory nahrazuje ostrůvkový pult s poličkami ve výšce ideální pro manipulaci z vozíčku. Uzavírají se žaluziemi, otevírání zásuvek člověku se zhoršenou hybností horních končetin ulehčují úchytky s přesahy. Přizpůsobit bylo nutné i výběr spotřebičů. Výhodou amerického typu ledničky kombinované s mrazákem je otevírání pomocí madla a dostatek prostoru ve výškově středové části, která je z vozíčku nejdostupnější. Madlo nechybí ani u mikrovlnné trouby, vyhovuje i  elektrický sporák ovládaný tlačítky. Baterie u dřezu je kvůli možnosti natočit vodu do nádoby na klíně výsuvná. U jídelního stolu 160 x 90 cm je nejdůležitější dostatečná podjezdová výška vrchní desky a nohy z nerezového materiálu dobře odolného proti nárazům vozíčku. Z kuchyně je přímý bezbariérový přístup na terasu. Místo žaluzií, které do posuvných venkovních dveří nelze aplikovat, je zatemňují stejně jako okna v ostatních místnostech římské rolety.

Bazénová hala
Funkce interiérového vyhřívaného bazénu není jen ryze rehabilitační, využívá ho celá rodina. Přes 60 – 65 % vlhkost ovzduší v bazénové hale tu izolační roli bez problémů hrají 90 cm široké dýhované dveře, opět zasouvací do stavebního pouzdra. Zídka kolem bazénu má funkci  bezpečnostního prvku při vstupu do bazénu z vozíku. Šířka prostoru okolo vlastní vany bazénu musí opět odpovídat pravidlům pro průjezd a otočení vozíku. Důležitým vybavením je dálkově ovládaná hrazda, s níž – a s pomocí manželky – je přesun do bazénu téměř hračka.

Chodba a hygienické zázemí
K sociálnímu vybavení a dalším pokojům v domě vede chodba, jejíž  šířka 150 cm umožňuje, aby vedle vozíku prošla bez problémů další osoba. Otočné dveře by v chodbě značně komplikovaly situaci, a proto ji lemují jen dveře zasouvací do stavebního pouzdra. Speciální nároky na prostor má i WC. Právě tady je hodně znát výrazná úspora místa posuvnými dveřmi. Toaleta ve výšce 50 cm od podlahy musí být zcela přístupná nejen z boku, ale i ze šikmějšího úhlu. Proto je třeba myslet na odstup od umyvadla. Ukázkové řešení koupelny představuje sprchový kout se sedačkou ve výšce 50 cm, výškově polohovatelnou a měkkou, což je pro vozíčkáře ideální. Pro odtok vody je nutný spád podlahy. Aby byl jeho negativní vliv na stabilitu vozíku co nejmenší, volba účelově padla na dostačující sklon 2 cm/m. K vybavení sprchového koutu patří i pomocná madla. Také u umyvadla bylo nutné pamatovat na podjezdovou výšku. Protože člověk se zhoršenou hybností končetin nemá možnost nabrat si vodu do dlaní, našla tu využití vyšší kuchyňská baterie, pod níž je dostatek místa na umytí obličeje. Koupelna je přístupná z ložnice i z pracovny opět prostřednictvím zasouvacích dveří.
Text: -ll-, Foto JAP, Sapeli