Život za živým plotem

Nahradí klasický plot ve všech ohledech, není nutné ho natírat ani opravovat. Bez péče se však stejně neobejde: funkční zelený neprůhledný živý plot vznikne jen pravidelným stříháním.


Živé ploty zvlhčují vzduch a přispívají k lepšímu mikroklima na zahradě. Omezují sluneční paprsky, listy keřů filtrují vzduch od škodlivin a celý živý plot tlumí hluk z okolí, takže se v horkém létě na zahradě lépe dýchá a vegetuje. Pěstování živého plotu je však poměrně náročné. Základem úspěchu je vhodný výběr rostlin, správná výsadba a dokonalý řez. Ještě dříve, než plot vysadíte,  měli byste vědět, jak budou keře vysoké a široké, jak rychle rostou a kde se jim nejlépe daří. Například zimostráz na to, aby dosáhl do výšky dvou metrů, potřebuje přibližně dvacet let. Naopak habr nebo buk se v neprostupné zelené stěny rozrostou během několika let. Nezapomeňte si předem věřit ani výslednou barvu a velikost jehličí, případně listů.


Všeho s mírou
Živý plot by měl chránit soukromí domu a zahrady nejen před přírodními jevy, jako je vítr nebo slunečními paprsky, ale také před pohledy zvenčí. Ovšem neprodyšná vysoká hradba kolem celého pozemku asi nebude tím nejlepším řešením, proto chcete-li dodržet správný poměr mezi žádoucí měrou soukromí a kontaktu s okolím, neměli byste vysazovat živý plot kolem celé zahrady.
Výška zeleného oplocení by měla respektovat velikost pozemku a domu. Je-li plot v blízkosti objektu, neměla by jeho výška překročit pozici okenní římsy v přízemí. Pokud není nutné bránit se přemíře cizích pohledů, může být živý plot i nižší. Má-li být stále hustý a zelený, potřebuje nejlepší stále zelené neopadavé dřeviny: například ptačí zob, cesmína, zerav, tis nebo cypřiše.
Tím, že před živý plot vysadíte výškově odstupňované rostlin, prostor zahrady navíc prohloubíte.



Plot z opadavých listnáčů
Do české krajiny se velmi dobře hodí plot z opadavých listnáčů. Jejich druhová nabídka je velmi široká, vybírejte z ní dřeviny, které se hodí pro váš účel. Hodí se například trnovník akát, hloh obecný, trnka obecná, růže šípková, hlohyně šarlatová, dřišťál obecný, rakytník řešetlákový, mahonie, cesmína a kdoulovec japonský. Na rozdíl od normálního plotu, který pouze ohraničuje obvod parcely a znesnadňuje vstup na pozemek, může živý plot fungovat také jako větrolam neb zdroj jedlých plodů. Plotem z rostliny s trnitými větvemi zase neproklouzne ani „myš“. Při výsadbě začněte vzrostlejšími keři nebo nižšími stromy (hloh), doplňte je nižšími druhy. Nakonec přijde na řadu mahonie, jíž se daří v polostínu vyšších keřů. Čerstvě vysazené rostliny nenechte zarůst travou a plevelem, práci si usnadníte, pokud obsypete zem kolem keřů například mulčovací kůrou, která navíc zadržuje v půdě vlhkost, takže podpoří ujmutí sazenic.

Sestřih drží fazónu
Pravidelné stříhání je pro svěže zelené neprůhledné živé ploty nezbytností. Je tedy třeba vědět, čím, jak a kdy plot udržovat. Nové přírůstky staršího živého plotu je třeba každoročně zkrátit zhruba o tři čtvrtiny jejich délky, u mladých plotů pouze o polovinu. Chcete-li plot stříhat jenom jednou ročně, je nejvhodnější začátek července. Pokud se rozhodnete fazónu upravovat dvakrát to roka, pak je nejlepší období v červnu a koncem července.
Malé plochy zvládnete s elektrickým plotostřihem nebo se speciálními nůžkami. 
Větší plochy už potřebují silný motorový plotostřih, který kromě zarovnávání okrajů a odstraňování nových výhonků zvládne i omlazení živého plotu. Základem úspěchu je rovný střih. K tomu je dobré využít nějakých pomocných bodů: může jím být například zábradlí, pomůže i provázek natažený podél plotu (ve vzdálenosti cca 5-10 cm, aby ho vyčnívající větvičky nedeformovaly). Provázek se osvědčil i při stříhání boků plotu, a to i v případě, že výsledným tvarem mají být schody. V případě, že stříháte do kruhu či oblouku, je nutné postupovat pomalu, s častou průběžnou kontrolou výsledného tvaru, speciálně pokud jde o prvotní úpravu. Jde-li pouze o udržovací střih, je důležité stříhat stejnou hmotu po celé délce oblouku. Bez šance nejste ani u přerostlého plotu do výšky, kam nedosáhnete ani ze žebříku. Někteří výrobci mají v nabídce  speciální multifunkční systém tvořený kromě motorové jednotky a plotostřihového nástavce také různými prodlužovacími prvky, jež umožní   pohodlnou práci až do výšky čtyř metrů. A protože plotostřihový nástavec lze vyklápět do úhlu devadesáti stupňů, je možné s ním zastřihávat i vrchní část plotu. Stroj na ramenním popruhu upravený do požadované polohy udrží stabilní výšku střihu. Systém lze využít i na nižší ploty.

Volně rostoucí okrasné keře
Pokud preferujete dokonale přírodní vzhled, měli byste použít k oplocení pozemku volně rostoucí okrasné keře, které vytvářejí barevný harmonický celek. Vhodné jsou například hortenzie, tavolníky nebo třezalka, uplatnění ale najdou i vyšší stínomilné trvalky, jako je ploštičník nebo různé kapradiny. Mezi rostliny vhodné pro kvetoucí živé ploty patří například javor rezavožilný, vajgélie, kalina vonná, kdoulovec, trojpuk, zakrslá zlatice, ibišek syrský, hortenzie velkolistá, dřín obecný nebo pokryvná růže.
Nezapomeňte jim nechat dostatek prostoru, aby mohly volně, bez střihu růst. Nejmenší možná šířka pro takový živý plot by měla být alespoň dva až tři metry, s ohledem na typ keře. Volně rostoucí živé ploty lze komponovat podle nejrůznějších kritérií. Nejoblíbenější je sesazování různých kvetoucích keřů, příjemné jsou i živé ploty z dřevin s barevnými plody nebo se zajímavě zabarvenými listy. I volně rostoucí živé ploty a solitérní kvetoucí keře však občas potřebují ozdravný sestřih. Ty, které kvetou na jaře, například vajgélie, prosvětlujte přibližně každé tři roky po odkvětu. Keře kvetoucí v létě, třeba komule, zastřihujte pravidelně každý rok.

Text: Vít Mráz, odborný poradce Foto: Ama Czech, Stihl, Mountfield.