Soukromé vodní hrátky
Voda v zahradě může zurčet, proudit, tryskat, padat, lehce bublat, nebo jen tak líně stát. Ať už v jakékoliv podobě, vždy je nepřehlédnutelným designovým prvkem. V horkých dnech poskytuje vítané osvěžení, po celý rok pak pozitivně dokresluje atmosféru celé zahrady.
Zvuk tekoucí vody působí doslova terapeuticky, pouhý pohled na vodu uklidňuje. Čínské učení ji kvůli její schopnosti zrcadlit své okolí považuje za životadárnou energii čchi, voda je pro ně symbolem hojnosti a bohatství. Není divu, že ať už vědomě, či pudově, ji touží mít v zahradě téměř každý. Je však málo pozemků, kde se o přítomnost vodního zázraku postarala sama příroda. Mnohem častěji si musíme k blahodárnému vlivu vodního živlu dopomoci uměle, moderními prostředky. Současné technologie, jež skvěle ovládají zejména zahradnické firmy, umějí vodu stojatou i různě pohyblivou dostat v podstatě kamkoliv. Stačí jen zauvažovat o osobních preferencích, posoudit míru potřebných financí a vzít v potaz samozřejmě konkrétní podmínky, jimž by měla každá realizace odpovídat. To zase skvěle dovedou zahradní architekti.
Od jezírek k fontánám, potokům a vodopádům
Majitelé moderních domů svůj pozemek často ozvláštňují takzvaným formálním jezírkem s pravidelnými tvary, jež je spíše než odrazem přírody designovým doplňkem zahrady. Dekorativně však mohou působit i neformální, tedy přirozená jezírka, zejména pokud do nich kromě rostlin nasadíme i barevné rybky. Jakékoliv jezírko však může sloužit i k plavání, pokud s tím projekt bude počítat. Lze ho doplnit klasickou středovou fontánkou, stejně jako potůčkem nebo vodopádem. Tyto prvky si však snadno obhájí i zcela samostatnou existenci. Umístění jakéhokoliv vodního objektu je ovšem nutné pečlivě vážit, aby efekt byl maximální z každého úhlu pohledu nejen co do kompozice zahrady, ale i s ohledem na výhledy z domu. Ještě než se opravdu pustíte do realizace, dobře si promyslete, jestli dáváte přednost vodě klidné nebo pohyblivé. U klidné vody hraje klíčovou roli její okolí, jež se bude v hladině zrcadlit. V těsné blízkosti jezírek ani jiných vodních nádrží nebo prvků by neměly být stromy, aby se voda nezanášela napadaným listím. Zlo by mohly napáchat i prorůstající kořeny. U fontánek je třeba také myslet na dostatečné závětří.
Materiály tradiční i novodobé
Současná doba přeje nejen přírodním materiálům. Vedle kamene a dřeva, z nichž se budují vodní nádrže i koryta s nejrůznějším převýšením a meandry, jež si nezadají s přirozenou krajinnou scenérií, se objevuje zejména nerez. Využívá se často ke ztvárnění stále populárnějších širokých vtoků, které se netýkají jen realizací minimalistických a puristických. Novodobé prvky si totiž velmi dobře rozumějí i s projekty napodobujícími už zmíněné přírodní záležitosti. Z nerezu však může být i koryto potoka vyložené přírodními valouny, celá nádrž nebo například stěna, po níž se voda s tichoučkým zurčením rozlévá a stéká. Milovníci hlasitějších efektů však určitě sáhnou po razantnějším řešení a nechají vodu padat z větší výšky, ti „skalní“ neváhají dokonce s instalací kaskád nebo rovnou kamenného jezu.
Text: Jana Jeníková, Foto: Zahrada Praha, Aquamarine Spa, Ateliér Schlitz, Dvořáček – zahrada na klíč, Zentiva
Výkřiky
Vodu lze do zahrady dostat i díky masážním a vířivým bazénkům. I u nich se stále častěji setkáváme s tryskajícími nebo kaskádově padajícími proudy.
Na principu takzvaného rybníkového efektu působí i novodobé bazény z šedě tónovaného sklolaminátu, jejichž hladina zrcadlí okolní přírodu. Voda do nich často padá prostřednictvím populárních širokých skimmerů, přitéká potůčkem nebo vyvěrá ze „zřídla“ ozdobeného kameny či skleněnými krystaly.
Formální vodní díla jsou charakteristická pravidelným tvarem a jednoduchým uspořádáním.
Neformální realizace jsou harmoničtější, odpovídají přírodním scenériím.
Tekoucí záležitosti, jež dodají zahradě na dynamice, se snáze realizují ve výškově členitém terénu.
