Bezpečnost v kuchyni a kuchyňský nábytek
Změnily se u nás kuchyně za posledních deset let? Určitě ano. Odborníci tvrdí, že hned v několika směrech - zlepšily se dispozice, zvýšily se nároky na spotřebiče, preferuje se jiný vzhled, změnily se však detaily. I poměrně konzervativní český zákazník přistoupil na světový trend. Upřednostňuje co nejjednodušší podobu čelních ploch, komínové digestoře, atraktivně řešené dřezy i robusní pracovní desky.
Je však důležité, aby si i ti, kdo mají k dispozici jen omezené finanční prostředky, vybrali z nových trendů to, co jim usnadní práci, zkrátí čas při vaření i mytí nádobí a také zvýší pohodlí a bezpečnost v kuchyni. Protože obvykle trávíme v kuchyni nemalou část večerů a víkendů, nemluvě o maminkách na mateřské dovolené, můžeme si zde také (nejen my, ale především děti) velmi snadno přivodit rozličná zranění ? od drobných šrámů až po těžké spáleniny, opaření nebo řezné rány. Co s tím? Architekti radí hned několik věcí.
1. Varná plocha by měla mít sníženou výšku, a to asi 15 cm pod úroveň přípravné plochy (to znamená 72 až 88 cm podle výšky hospodyně), aby byl snadný přístup i k zadním plotýnkám.
Jsou-li v rodině děti, doporučuje se ovšem použít kovovou zábranu, aby na sebe nestrhly hrnce s vroucí vodou či pánve s horkým olejem. Tyto zábrany připomínající kovovou ohrádku prodávají například kuchyňská studia. S tím souvisí také to, že by vedle sporáku neměla být skřínka se zásuvkami, které by zvídavé děti mohly použít jako schůdky.
2. Mnohým nehodám může zabránit i volba vhodného spotřebiče. Dětské pojistky u varných desek i u trub mají své opodstatnění.
3. Opařit se však zvládne i dospělý, třeba při přenášení horkého kastrolu ze sporáku. Proto musí být po každé straně varné desky či sporáku odkladní plochy. Neš?astné umístění sporáku v rohu panelákové kuchyně se bohužel opakuje i ve velkých kuchyních rodinných domů. Pokud máme klasický sporák s troubou, neměl by být v blízkosti dveří, jež se otevírají do kuchyně.
4. U plynových desek nikdy nepoužívejte k přenášení kastrolů utěrky (mohlo by snadno dojít k jejich vzplanutí), ale vždy pouze chňapky s teflonovou vrstvou.
5. Se sporákem souvisí i nutná výška pro umístění odsavače par. Zatímco nad elektrickou varnou deskou nám postačí 65 cm, nad plynovou potřebujeme kvůli bezpečnosti 68 a více cm.
6. Po sporáku jsou dalším rizikovým místem v kuchyni příliš vysoko umístěné horní skřínky, hlavně jejich vrchní police, na které lze jen těžko dosáhnout. Schůdky opatřené protiskluzovými pásky má jen málokdo, a tak se nejčastěji používají židle. Vymknutý kotník při špatném došlápnutí je ještě milosrdný úraz, tříštivá zlomenina není nic výjimečného. A proto ? horní skřínky by neměly mít poslední police výše než 185 cm od podlahy, tedy alespoň pokud jsme dorostli do průměrné výšky. Hloubka horních skřínek se má pohybovat kolem 15 až 30 cm, aby byl přehled o uložených věcech. Není-li zbytí a potřebujeme vysoké horní skřínky, je lepší investovat do malých speciálních schůdků vybavených právě protiskluzovými pásky. Schůdky můžeme uložit pod spodními skřínkami nebo v některé z nich. Kdo je menší, může také zkusit v zahraničí poměrně často používanou záležitost ? hloubka pracovní plochy se díky speciálnímu kovovému pásu zvětší na 75 až 80 cm. Horní skřínky pak lze zavěsit mnohem níže než je zvykem. Získáme tak větší plochu pro vaření, odpadnou nežádoucí kontakty s pootevřenými dvířky. Oněch pár centimetrů navíc připomíná žlábky pro kabeláž u stolů pro počítače, jde totiž většinou o přídavný ?pás? z nerezu. Jen místo drátů tu najdeme odkapávače na příbory či drobné kusy nádobí (voda je pak sváděna do odpadu u dřezu), ale také zásobníky pro často používané potraviny či elektrické zásuvky pro spotřebiče apod.
7. Další nezbytností je dodržení minimálních bezpečných průchodů. Aby se například dva lidé sobě bez obav v kuchyni vyhnuli, potřebují uličku mezi nábytkem širokou 110 až 120 cm, tentýž odstup se doporučuje za troubou sporáku, pro vytírání s mopem v kuchyni na nožkách či na soklech bývá potřeba dokonce 120 až 140 cm.
------------------------------------------------------------ rámeček
------------------------------------------------------------
Při zařizování kuchyně můžeme začít klidně nikoliv od podlahy, ale od soklů a nožek. Kuchyně by neměly být na nožkách, to tvrdí mnozí z těch, kdo kuchyně navrhují již celá léta. Preferují sokly. Ovšem nové typy soklů z plastu a hliníku, kterým nevadí ani pravidelné vytírání s nepříliš dobře vyždímaným mopem. Sokly vlastně fungují jako krycí lišty a kryjí jen výškově stavitelné nožky, běžně se používá výška 10 nebo 15 cm, vyšší zejména v případě, kdy nestačí pracovní výška 86 cm. Dalším řešením jsou nožky v různém provedení, opět s možností výškové regulace. Pokud chceme mít pod nábytkem uklizeno, měli bychom volit vždy tu nejvyšší možnou verzi (ta je většinou 10 až 19 cm). Tomuto řešení musíme přiznat určité výhody - lidé s větší velikostí nohou nemají žádné problémy s tím, jak se postavit ke spodním skřínkám. U kuchyní na vyšších nožkách máme navíc z optického hlediska pocit určité odlehčenosti, volnosti. Vypadají proto dobře v malých kuchyních - jenže! Jak pak budeme pod nimi vytírat s mopem? Najednou zjistíme, že za zády potřebujeme více než metr volného prostoru, a nezbývá, než si pěkně kleknout na kolena. Poslední možností (pomineme-li závěsné verze kuchyňského nábytku) jsou u spodních kuchyňských skřínek soklové rámy. Vzhledem k používanému materiálu - nejčastěji eloxovaný hliník - bývají ze všech tří verzí nejdražší.
Kdybychom měli rozdělit skřínkový nábytek, dostaneme čtyři základní typy: dolní, horní, vysoké a středně vysoké. Zatímco v zahraničí se běžně využívají všechny čtyři typy, u nás se ty poslední, středně vysoké, příliš neuplatňují. Je to přitom škoda. Právě do nich se ideálně hodí vestavné trouby umístěné do výšky očí či jiné spotřebiče. Velmi dobře suplují také spížní skříně. Klasické skřínky s dvířky a policemi nahrazují stále častěji zásuvky s plnovýsuvy. Ty nabízejí dokonalý přehled a pohodlí. A upřímně řečeno, v těchto zásuvkách, jejichž vnitřní prostor můžeme díky důmyslným dřevěným či plastovým zarážkám a takzvaným organizátorům přizpůsobit doslova na míru ukládanému nádobí či potravinám, se pořádek udržuje vlastně "sám od sebe". Aby bylo všechno jako na dlani, používají výrobci i taková vylepšení, jako je např. automatické vnitřní osvětlení zásuvek, které funguje na čidlo, jež může dokonce rozsvítit osvětlení i v dalších skřínkách. Pokud jsou prosklené, lze tak díky světlu vytvořit v kuchyni příjemnou intimní atmosféru. Nosnost těchto zásuvek s plnovýsuvy je velmi vysoká, v některých případech až 80 kg, takže se zde nemusíme bát vyskládat do komínků porcelánové talíře ani těžké nerezové nádobí. A už vůbec není třeba se obávat, že by zásuvka plná porcelánu či potravin při zavírání dělala nadměrný hluk. Zásuvky totiž bývají vybaveny vzduchovými tlumiči. Během zavírání vzduchový polštář zpomalí rychlost a zásuvka se naprosto nehlučně dovře. Pokud jde o ukládání a snadný přístup, měli bychom pečlivě zvážit i vnitřní řešení potravinových skříní. Také u nich lze využít regálové výsuvy s valivým posuvným vedením ve válečcích a s kovovým nosným rámem. Levnější plastová provedení se už dnes prakticky nepoužívají, byla přece jen trochu riziková ? a nikdo nechce, aby mu obsah spíže skončil na podlaze.
Ukázka z knihy "Moderní kuchyně" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, a.s., edice Profi&Hobby, 2003/2004.
Autorka: Alena Řezníčková
Redakčně upraveno.
Foto ilustrační.
(keš)
