Bydlení jinak
Představy o formě a stylu bydlení jsou celkem ustálené a pohybují se v obvyklých koncepčních limitech. Není jich zase tak mnoho - byt v novostavbě či staré zástavbě, rodinný domek, dům, rezidence a z poslední doby také lofty jako ukázka revitalizace objektů, které původně pro bydlení nebyly určeny. I v tomto "tradicionalizmu" se jistě najde mnoho rozmanitostí, odlišností a originality, přesto taková obydlí a život v nich připadají některým z nás příliš uniformní a hledají jiné způsoby utváření svého obytného prostoru.
Několik příkladů z existujících realizací u nás je názorným dokladem toho, že technicky a řemeslně zvládnuté nápady mohou být zajímavé a inspirativní. Nejen svým provedením s až překvapivě dobrými provozními parametry, ale i celkovým pojetím v návaznosti a v kontexu s místem, kde se nacházejí. Tyhle netradiční"?střechy nad hlavou" nepatří do standardů, na jaké jsme zvyklí (i když i tady se už blýská na lepší časy), ale naprosto vyhovují těm, kteří pro tento zatím neobvyklý způsob bydlení rozhodli. S prohlídkou začneme na vodě, pak se přesuneme pod zem, následuje soudobá jurta a na závěr skončíme v kouli.
První vzorový "dům na vodě" už kotví v holešovickém přístavu. Jde o prototyp obytné lodě přebudované ze starého vyřazeného tlačného remorkéru. Technickou památkou s unikátní konstrukcí trupu ze sedmdesátých let minulého století se rozhodla zachránit společnost České přístavby a přestavět všech 18 remorkérů na hausbóty respektive obytné lodě. Oproti klasickým hausbótům mají remorkéry obdélníkový půdorys 8 x 12 m a ponor 1,3 m. Po přestavbě nabídnou dvě obytná podlaží o ploše až 120 m2 a k tomu sluneční palubu o velikosti až do 70 m2 s možností zakrytí při nepříznivém počasí nebo proti slunci. V podpalubí jsou umístěny ložnice, dětský pokoj a pokoj pro hosty s bohatým příslušenstvím a na horní palubě pak obytný prostor s kuchyňskou linkou a jídelnou. Dominantou interiéru je nové vestavěné točité schodiště. Zajímavostí je zachovaný výsuvný kapitánský můstek. K dispozici jsou tanky na pitnou vodu a palivo. Loď bude mít svůj vlastní generátor a současně připojení na vodu, kanalizaci a elektřinu v době kotvení, nechybí ani septik.
Originální interiéry netradičního bydlení i návrh přestavby pocházejí z tvůrčí dílny designéra Miro Pištěka. Od také našel pro mohutný remorkér bez špičaté přídě, který se s klasickým hausbótem nedá srovnávat, s trefným označením Riverbull. Na jednotlivých lodích bude možné podle přání upravit barevné provedení či materiály a zpracování, každá z nich tak bude originál. Plovoucí byt proto bude něco stát. Zájemci musí počítat s tím, že zaplatí zhruba dvacet miliónů korun. Domovinou plovoucích domů by se měl stát smíchovský přístav, kde si majitelé nebo nájemci místo pronajmou spolu s malým pozemkem pro parkování auta. Uvažuje se i o dalších kotvištích na Vltavě. Obytná loď bude doplněna dvěma výkonnými motory, k plavbě devadesátitunového kolosu bude ale zapotřebí průkaz vůdce malého plavidla. Více na www.ceskepristavy.cz
Neotřelá architektura, nízké provozní náklady a důraz na ekologii jsou průvodními znaky většiny domů zabudovaných do země a chráněných zemí. Vybrali jsme projekt a realizaci novostaveb spolu s lokalitou, kde Občanské sdružení Zelené bydlení názorně propaguje tento typ ekologického stavění. V rámci developerských projektů se v české premiéře realizuje v Nových Počernicích i unikátní bytový dům s pěti jednotkami, zapuštěný pod povrch země, chráněný proti nejrůznějším povětrnostním vlivům vrstvou vegetací osázené zeminy. Evidentní je snaha o nenásilné začlenění do okolního prostředí. Architektonicko-energetický koncept domu zaručuje všem bytovým jednotkám příjemné mikroklima ve všech ročních obdobích. Všechny objekty v Nových Počernicích jsou postaveny jako nízkoprovozní a jsou vybaveny moderními technologiemi (tepelná čerpadla systém země-voda napojená na vlastní vrty, která zajiš?ují vytápění a ohřev TUV, větracím systémem s rekuperací tepla atd.). Nízkoenergetický podúrovňový rodinný dům v Ktiši dostal letos cenu Ministerstva životního prostředí. Veskrze moderní projekt je velmi citlivě zakomponován do krajiny tak, že přirozeně vrůstá a včleňuje se do přírodního prostředí a využívá k tomu právě osvědčený koncept zakopaného domu.
Domy chráněné zemí v sobě spojují krásu přírodní architektury s výhodami pasivně-solárních staveb. Vycházejí z jednoduchého přírodního principu využití tepla akumulovaného obklopující zeminou. To zajišťuje celoroční tepelnou pohodu i bez použití složitých a provozně drahých vyhřívacích a klimatizačních systémů. K dorovnání teplot stačí v případě potřeby i málo výkonná zařízení na bázi alternativních zdrojů energie. Domy v zemi patří mezi nové směry architektury a stylu bydlení, které si v našich podmínkách zatím celkem úspěšně razí cestu k většímu rozšíření. Více na www.zelenebydleni.eu, www.konhefr.cz, www.olganovotna.cz
Není třeba připomínat, že jurta (ger, gher, kabitka, kherga) je tradiční kruhové obydlí kočovných kmenů sestávající z dřevěné lehké konstrukce a plsťové rohože. Jeho průměr se pohybuje podle účelu a místa použití od 3 až do 20 metrů. Stavba se snadno skládá a převáží. Vzhled jurty se podle regionů odlišuje ve tvaru střechy (kónická, kopulovitá), rozdíly jsou jak vizuálního charakteru, tak v použitém materiálu i metodách výroby. Plst z ovčí vlny má izolační funkci a skládá se na konstrukci i v několika vrstvách. Vzhůru klenutá střecha a oblé stěny vyvolávají pocit rozsáhlého prostoru. V jurtách se topilo jen výjimečně i zimním období. Dnes je většina např. mongolských jurt vybavena kamny, dřevěnou podlahou a připojena na elektrickou síť. Český výrobce se s technologií výroby seznámil ve Francii, kde nejsou novodobé jurty nic neobvyklého. Používá pro výrobu základní nosné konstrukce převážně smrkové popřípadě modřínové dřevo, z buku či dubu se vyrábí koruna, zárubně dveří a oken. Jurta má obvykle průměr od 4,5 m až do 9 m s kuželovitou střechou a korunou z ohýbaného dřeva, ale dá se vyrobit i v jiných rozměrech. Plachta z impregnované kombinované tkaniny (přírodní bavlna, nebo bavlna a odolný polyester) gramáže 410 g/m2 krémové barvy s fungicidní, hydrofobní i nehořlavou úpravou se většinou skládá ze dvou až tří dílů a plachty zakrývající otvor v koruně. Ale může být vyrobena z jakéhokoli jiného materiálu, jiné gramáže i barvy. Jako střešní krytina se používá TPO folie (ekologičtější náhrada za PVC), u které výrobce zaručuje životnost na přímém slunci přes 35 let. V zásadě je jurta jednoduchá stavba s konstrukcí pouze z přírodních materiálů, s nízkou energetickou náročností, která nepotřebuje žádné základy, tedy ani žádné stavební povolení a která se snadno udržuje. Jurtu je možné postavit za pár dní jen ve dvou lidech bez jeřábu, míchaček a jiných stavebních strojů, pouze za pomoci ručních nástrojů a nákladního auta, které ji přiveze na určené místo. Základní nosná konstrukce jurty sestává z dřevěné podlahy, dřevěných příček, dřevené samonosné kostry a izolace ze 100 % ovčí vlny a samonosných balíků slámy. Celoročně obývaná jurta má tepelněizolační parametry jako nízkoenergetický dům (tzn. k vytápění nespotřebujete víc jak 5000 kWh ročně). Vytápění jurty se obejde bez rozvodu tepla, k efektivní přirozené cirkulaci teplého vzduchu přispívají kruhový obvod stavby a mírně kónusová střecha. Zděný komín lze odizolovat od konstrukce i potahu a osadit lapačem jisker. Jurta nevyžaduje žádné hluboké základy, stačí jen rovný zpevněný povrch izolovaný od vody. Pro celoroční obývání jsou pochopitelně nutné přípojky inženýrských sítí (el. proud, voda, kanalizace), ale i to se dá řešit alternativním způsobem. Záleží jen na pohodlnosti a nebo naopak na přizpůsobivosti obyvatel. Staletími osvědčená konstrukce umožňuje i dnes poměrně snadno obydlet místa i zdánlivě neobydlitelná, zároveň i způsobem, jak upoutat pozornost prezentací v netradičním prostoru. Jurta je ale podle těch, kteří v ní žijí především krásná a pobývat v ní je prý povznášející. Více www.yourtent.com
A na závěr ještě ukázka soukromé iniciativy, kdy šikovný majitel se do netradičního bydlení pustil sám. Podobnost s jurtou není náhodná. Majitele kdysi inspirovala reportáž o francouzském dřevěném domě ve tvaru čočky. To byla výzva, chtěl zkusit si postavit podobnou stavbu v našich podmínkách. Během tří let se mu to podařilo. Původně to měl být jen zahradní domek, ale s postupem příprav se rozhodl pro dřevostavbu k celoročnímu bydlení užívání. A koule se mu jevila jako ideální tvar a také pragmaticky připustil, že při minimální zastavěné ploše (pouhých 16 m2, vnitřní průměr 6,5 m) je prostor uvnitř překvapivě veliký a využitelný. A navíc získal interiér s ideální akustikou. Nosnou konstrukci tvoří 12 lepených žeber ze 4 vrstev lamel, které se lepily do tvaru oblouku na speciálně vyrobené šabloně. Betonová plocha je provedena jako základ jen pro kamna a zděný komín.
Domeček působí hravým dojmem. Vše je uděláno ručně, každé prkno má svou vlastní délku.
Interiér osvětlují tři okna a dvě střešní okna v kopuli. Prosklené jsou i vstupní dveře. Po mlýnských schodech je přístupné prostorné patro. Jak majitel říká, nešlo mu o to postavit nízkoenergetickou nebo pasivní dřevostavbu, šlo prý o "přízemnější" cíl - dokázat si, že umím vlastními silami vyrobit plnohodnotnou ekologickou stavbu, která nezatíží životní prostředí a bude mít co nejnižší provozní náklady. Asi se to podařilo, protože od doby svého vzniku se nevyskytly žádné technické závady ani technický problém. Dřevěná koule je určitě netuctovým pokusem o individuální netradiční bydlení pro jednu až dvě osoby. Více na www.mistecko.cz
T
ext: (keš)
Foto: České přístavy, a.s., Dílna pod kopcem, Ing. L. Frkal, Konhefr, stavby a interiéry, s.r.o., Ing.arch.O.Novotná, J. Urban
