I když v průčelích podkrovních bytů lze instalovat i klasická fasádní okna a uplatnění najdou i vikýřová a ateliérové prosklení nebo zapuštěné terasy a lodžie, jsou pro půdní prostory hlavním zdrojem denního světla okna střešní. Jejich množství, velikost a umístění musí odpovídat dané střešní konstrukci, jejímu sklonu, druhu zvolené krytiny, orientaci na světové strany a dalším technickým parametrům.
Patří k nim například i výška eventuální půdní nadezdívky, rozteč krokví a plocha podkrovních místností. Střešní okna nejen umožňují obývání půdních prostor, ale významně se podílejí také na kvalitě jejich interiérů a na vzhledu celého objektu. Stejně jako střecha musí i okna v ní odpovídat náročným tepelně-izolačním požadavkům, tedy v létě zamezit přehřívání vnitřního prostoru, v zimě zase jeho ochlazování. A protože střešní okna jsou nucena mnohem více než standardní vzdorovat klimatickým podmínkám, jsou při jejich výběru technické a užitné parametry tím nejpodstatnějším. Nabídka na trhu se speciálními produkty přizpůsobila také poptávce po střešních oknech, která si lépe poradí se zvýšenou vlhkostí v koupelnách, kuchyních nebo podkrovních zimních zahradách.
Nedílnou součástí střešních oken jsou také odpovídající systémy lemování a doplňkových sad (například izolačních) umožňující bezproblémovou součinnost se střešním pláštěm z různých druhů krytin, neobejdou se bez stínicích prvků a techniky (žaluzie, rolety a tak dále). V nabídce velkých firem specializovaných na střešní okna jsou i střešní solární systémy.
Důležitým hlediskem výběru střešních oken z pohledu jejich velikosti a umístění je také způsob otevírání a mechanismus ovládání, zohlednit je třeba také nároky na údržbu. Podle obecných pravidel by okna měla být alespoň 90 cm od podlahy. U půdních vestaveb by sice měla spodní hrana oken být nejvýše 1100 mm nad podlahou, ve skutečnosti se však často stává, že je to 1 500 až 1 600 mm, což pak působí problémy nejen při otevírání oken, ale ztěžuje i výhled. Způsob otevírání (kyvné, výsuvné-kyvné nebo výklopné/kyvné) by měl reflektovat předpokládanou míru využití vnitřního prostoru v nejbližším okolí střešního okna. Pokud jde o ovládací prvky, k obsluze oken vysoko u střešního hřebene a jejich zastiňovacích prvků bude potřeba buď ruční teleskopická tyč, nebo motor s dálkovým ovládáním.
Střešní okna propouštějí do podkroví mnohem více světla než okna svislá, proto se neobejdou bez účinného vnitřního (slouží hlavně k regulaci množství světla a k dekoraci interiéru) nebo vnějšího (násobí tepelně izolační vlastnosti okna) zastínění. Například sofistikovaná předokenní roleta chrání v létě před slunečním teplem, v zimě funguje jako tepelná izolace, zajistí však také úplné zatemnění interiéru a navíc redukuje zvuk deště nebo krupobití. Ani zatažení rolety nebrání možnosti otevřít okno až o 22 cm a větrat. U vnitřních zastiňovacích prvků je kromě omezení průniku světla důležitá možnost jejich sladění s vybavením podkrovních prostor, nabídka na trhu se díky inovacím výrobců stále rozšiřuje, takže není problém si vybrat.
Světlovod sice není ve skutečnosti střešním oknem, ale - vedle toho, že se instaluje také do střechy - charakterem využití se mu velice podobá. Původně vznikl právě speciálně kvůli možnosti prosvětlení půdních prostor, dnes díky prodlužovacím prvkům dovedou dopravit denní světlo do jakýchkoliv prostor, které není možné osvětlit pomocí oken. Světlo rozptylované v místnosti skleněným difuzérem putuje do interiéru prostřednictvím tubusu s vnitřní superreflexní odraznou vrstvou ze speciálně tvarované skleněné kopule umístěné ve střeše. Světlovody lze instalovat do veškerých střešních krytin, na trhu jsou i systémy s elektrickým nebo ručním stmívačem, díky němuž lze světelný výkon zařízení regulovat až vypnout. Hermetické uzavření systému zajiš?uje dokonalou vodotěsnost a eliminuje kondenzaci vodních par v tubusu i na vnitřní straně zasklení světlovou.
Nová varianta úsporného zasklení střešního okna je vhodná zejména pro pasivní nebo energeticky úsporné domy. Trojité zasklení nijak neomezuje průhled ani prostup světla do místnosti, zachovává komfort výhledu a světlost místností. Vnější sklo o síle 4 mm je tvrzené, zvýšeně odolné proti mechanickému poškození. Díky samočisticí vrstvě se nerosí a zůstává déle čisté. Vnější i prostřední má na vnitřní straně selektivně reflexní vrstvu, která brání úniku tepla.
Předokenní rolety na elektrický pohon dovedou díky programu "Energetická rovnováha" zajistit optimální energetickou rovnováhu v interiéru. Při aktivaci příslušného programu na dálkovém ovladači se automaticky stáhnou nebo vytáhnou tak, aby v letním období zabránily přehřívání interiéru a v zimě ztrátě tepla. Program se tak podílí na zlepšení vnitřního klima a na optimalizaci spotřeby energie.
Střešní okno potřebuje také kování, tedy různých závěsů, kliček, mechanismů s uzavíracími čepy atd., které usnadňují jeho ovládání a často fungují také jako bezpečnostní prvky. K příslušenství patří také odpovídající parapety.
Technickým standardem je střešní okno s dvojsklem, jehož vnější tabuli tvoří kalené sklo a vnitřní sklo má ochrannou fólii. Rámy bývají ze dřevěných euro profilů, možné jsou i kombinace hliníkem, mědí nebo či titanzinkem. Jednou z možných variant je rám z profilovaného plastu nebo plast kombinovaný se dřevem.
Alena Müllerová
Foto: Velux