Charakter rezidence určuje velmi strmý svah, který klesá od Šlikovy ulice k zástavbě u Bělohorské třídy. Značný výškový rozdíl způsobuje, že dům je koncipován jako desetipodlažní stavba, jejichž pět pater je pod úrovní Šlikovy ulice. Zjednodušeně můžeme mluvit o třech budovách vrstvených na sebe a postupně ustupujících k vrcholu svahu.

Nejspodnější budova o dvou podlažích tvoří jakýsi podstavec domu obsahující podzemní garáže a technické vybavení domu. V prvním patře jsou umístěny čtyři ateliéry.

Na ní je postavena menší středová třípatrová budova sledující výškově zhruba úroveň Šlikovy ulice. Tady už jsou navrženy byty a vzhledem k severní orientaci čelní fasády domu směřující k Bělohorské ulici i další ateliéry a sklepy přimykající se ke stěně domu jdoucí souběžně se Šlikovou ulicí.

Poslední zcela obytná horní pětipodlažní část budovy opět ustupuje a je zakončena obloukovou nástavbou s dlouhými a někde i širokými a prostornými terasami, které budou součástí nejluxusnějších bytových jednotek, z větší části mezonetů.

Výtečné výhledy na Břevnov, protější svah Střešovic, v určitém směru i k Pražskému hradu, a nakonec i do zeleně a prostoru okolní zahrady, se staly inspirací i pro exteriér domu. Terasy nebo balkony jsou navrženy podél obvodu takřka celého domu a přísluší ke každému bytu.