Bydlet co nejblíž oblakům
Chcete si ze staré půdy udělat luxusní půdní byt? Pak musíte vědět, že o to, zda je stará půda nebo podkroví pro vestavbu vhodné rozhodují tři aspekty. Tvar střech, její sklon a konstrukce krovu.
Prostory vhodné pro půdní vestavbu mohly být dříve sušárny prádla, nebo skladiště nejrůznějších nepotřebných věcí. Jisté je, že nyní jsou určitou prostorovou rezervou, a to jak ve starších bytovkách, tak i v rodinných domech. Pokud se poohlížíte po vhodném prostoru na přestavbu, tak by to měla být nejlépe sedlová střecha se strmějším sklonem tak 35 až 55 stupňů.
Při plánování půdní vestavby nám členění podkroví víceméně určuje způsob využití tohoto prostoru. Jinými slovy, podle toho, jak je půda postavená, je i skoro rozhodnuto předem, zda na jejím místě může vzniknout samostatný byt, ateliér či kanceláře, nebo jestli bude lepším řešením raději propojit tento prostor jednoduchým schodištěm s obytnými místnostmi pod ním. Jak jsme již uvedli, půdní vestavba se nejlépe realizuje v sedlové střeše se strmějším sklonem. V tomto případě omezují vnitřní prostor jen střešní roviny protínající se ve dvou protilehlých stranách v hřebenu. Výhoda sedlové střechy nám přináší i další fakt, že ji lze postavit jen nad čtvercovým nebo obdélníkovým půdorysem.
Půdní vestavbu můžeme vylepšit i tím, že zvedneme střechu neboli odborně řečeno zvýšíme půdní nadezdívku a tím získáme ještě více užitné plochy. Kromě sedlové střechy je k tomuto kroku vhodná i mansardová střecha, naopak valbová střecha užitnou plochu omezuje čtyřmi zkoseními. Ohledně konstrukce krovu platí, že nejvhodnější je krov s prázdnou vazbou. Ale nezoufejte, pokud máte krov s plnou vazbou, lze vestavbu realizovat také, nicméně za cenu určitých netradičních řešení. Dřevěné prvky jako sloupy, krokve a vazníky musíme zákonitě zakomponovat do obytného prostoru, ale někdy i za cenu velkých kompromisů. Například hambalkovou vazbu, což jsou vodorovné trámy spojující krokve, můžeme využít k položení podlahy pro spací galerii, popřípadě zde instalovat pracovní kout nebo šatnu.
Půdní vestavba podléhá vždy stavebnímu povolení, protože znamená změnu ve způsobu užívání stavby. Je na vůli stavebního úřadu a jeho určení, kolik procent z celkové plochy podkroví bude mít určitou světlou výšku, jinak řečeno, jak vysoké budou v naší vestavbě stropy. Pro názornost můžeme citovat ustanovení, že místnost se zkosenými stropy musí mít výšku nejméně 2 300 mm nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovině podlahy protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1 300 mm nad podlahou. Také obytná místnost, určená pro jednu osobu, má mít objem nejméně 20 m2, pro spaní dvou osob by měla mít minimálně 30 metrů čtverečních.Na druhou stranu je ale třeba říci, že úředníci bývají shovívaví. Rozhodují ale také jak velká bude celková plocha oken našeho půdního bytu, kudy povedou přístupy, zajímat je bude návaznost na schodiště. Nezapomenou prozkoumat i protipožární ochranu, změny na střeše a mnoho dalších věcí.
Můžeme tedy konstatovat, že na poli novostaveb a rekonstrukcí obytných podkroví panují poměrně přísné stavební normy. Je tudíž jednodušší obrátit se na profesionální stavební firmu, místo toho, abychom šli cestou pokus - omyl a na konci otevřeně válčili se stavebním úřadem. První starosti si můžeme ušetřit, pokud si necháme profesionálem vypracovat projekt i ostatní potřebnou dokumentaci pro stavební řízení. Tím je například dobrozdání statika. Půdní vestavba totiž ve většině případů zatěžuje původní trámový strop. Ten je občas nutné zesílit dalším trámovím nebo průvlaky, případně vybetonovat podlahu, a to zejména v tehdy, jestliže v podkroví počítáte s koupelnou a vanou plnou vody. Aby bylo zatížení co nejmenší, používají se lehké stavební prvky, třeba tvárnice Hebel nebo Porotherm. Lepší nosnosti také docílíme tím, že při zvyšování půdní nadezdívky, případně při výstavbě nových pozednic, využijeme armovaný beton. Roli hraje i váha podlahových krytin, dlažeb a obkladů, proto na betonovou mazaninu nejčastěji pokládáme dřevěné a lamino plovoucí podlahy.
Rozčlenit náš půdní prostor nám pomohou lehké montované příčky s dřevěnou nebo kovovou nosnou konstrukcí, s opláštěním sádrokartonovými deskami. V kuchyních a koupelnách se používají lehké instalační stěny, skrývající rozvody vody, elektřiny a odpadů, na něž se uchytí i sanitární keramika. Lehké montované příčky mají výhodu v tom, že je při případné změně dispozic můžeme snadno demontovat. Půdní podkroví je také citlivé na vlhkost, proto zde musíme aplikovat suché mazaniny a speciální izolace. Ta se také musí vyrovnat se specifickými podmínkami tohoto prostoru, neboť pod střechou je v létě zvýšená teplota, v zimě naopak. Nesmíme zapomínat i na izolaci zvukovou, proto pod podlahu nejlépe položenou jako plovoucí, bychom měli instalovat fólii snižující kročejový hluk.
Přestože je naše podkroví ten nejvyšší obytný prostor v celé budově, špatný projekt z něj může udělat tmavou kobku. Proto nesmíme zapomenout na vhodně zvolená okna. V tomto případě jsou to střešní okna, vikýře, zapuštěné terasy a lodžie nebo okna ve štítových zdech. Jejich plochu rovněž stanoví poměrně tvrdé normy. Obytné půdní místnosti musí podle nich mít vyhovující přímé denní osvětlení a vizuální spojení s vnějším prostorem osvětlovacími otvory. Například v Německu musí tvořit jednu desetinu až jednu osminu celkové obytné plochy. Střešní okna, stejně jako okna fasádní, slouží rovněž k větrání a do značné míry přispívají i k vyhřívání slunečním zářením. K nejznámějším a na trhu nejrozšířenějším značkám střešních oken a jejich doplňků patří Velux, Prima Fenestra nebo Roto. S okny ale souvisí i jeden problém. Klasická fasádní okna v bytě jsou umístěna okolo 1 metru nad podlahou. Specifikou půdní vestavby je, že spodní hrana projektovaných oken by měla být umístěna nejvíce 1 100 mm nad podlahou. V praxi ale dochází k tomu, že při výšce svislé zdi 1300 mm bývají tato okna osazena spodní hranou 1 500 až 1 600 mm nad podlahou, což je nežádoucí jak kvůli ovládání, tak kvůli výhledu.
Pokud nám to stavební úřad a naše peněženka povolí, můžeme si s okny vyhrát. Není problém si nechat vyrobit i trojúhelníková, mnohoúhelníková nebo dokonce kruhová či půlkruhová okna do štítové stěny. Jistou výhodou je jejich umístění do šikmé střechy. To nám může přinést několik výhod, jako lepší vnější údržbu, kdy nám i ten nejmenší deštík okna sám umyje. Šikmá okna nám také umožní koukat do nebe a v případě instalace mimo město i na hvězdy. Ve městě oceníme jejich diskrétnost, se kterou nám jejich orientace umožní skrýt se před zraky zvědavců a užít si do sytosti výhody soukromí. Na druhou stranu zevnitř se ze šikmých oken hůře otírá prach a poněkud problematické je jejich osazení záclonami.
Nový byt pod střechou nám přináší i další zádrhel a tím je kromě výstavby i napojení na stávající domovní rozvody a následné rozčlenění. Od toho se odvíjí celkové zařízení interiéru nábytkem. Kromě citlivého vyřešení statiky je tu poněkud menší prostor pro vymýšlení různých interiérových variant. Poloha koupelny a toalety je například dána polohou kanalizační stoupačky. Ta totiž nesmí být vzdálená od koupelnových prvků více než 3 m a od toalety dokonce jen 1,5 m. V praxi nás to nabádá řešit polohu koupelny zhruba ve stejném místě jako v bytech pod půdou. Jak jsme již zmínili, jistý oříšek je, jak umístit do půdního prostoru velkou a po naplnění tedy i poměrně těžkou vanu. To nám může kolidovat s ergonomickým umístěním toalety nebo bidetu tak, abychom nebyli omezeni při sedání a vstávání. V kuchyni musíme počítat nejen s vodou, ale také odsávačem par nad pracovní deskou sporáku. Pokud propojujeme spodní byt s horními místnostmi, je třeba se zamyslet nad řešením, tvarem a materiálem interiérového schodiště, které by mělo mimo svoji základní funkci hrát určitou roli estetického doplňku.
Zařizovat podkrovní místnosti bez pomoci bytového architekta je prvním krokem na cestě k úplnému šílenství. Může se nám totiž stát, že si nedokážeme představit, jak moc ostrý úhel svírá střešní konstrukce s podlahou, takže se nám do bytu plno věcí prostě nevejde. V zájmu zachování duševního zdraví je nejlepší na tuto věc myslet již při samotném stavebním projektu. Jinak řečeno, bez dobře provedeného počítačového modelu je následné vybavení půdního bytu jen nekonečné posunování a hledání atypických nábytkových sestav. Pokud ale již daný bytový návrh máme, můžeme pro něj využít různé slepé kouty dané zkosenými stěnami podkrovních místností. Pokud již počítáme s osazením prostoru konkrétním nábytkem, pak prostor pro něj vytvoříme již při stavbě stěn a příček. Může se stát, že úložný prostor najdeme i za nimi. Velmi často si proto majitelé podkrovních bytů nechávají zhotovit nábytek přesně na míru. Jedná se hlavně o vestavné skříně, zabudované doslova ode zdi ke zdi a od stropu až po podlahu. Výrobce nábytku musí vše zaměřit přímo v bytě, protože otevírání skříní nenabízí mnoho možností. Ideální je posuvný systém, u skříněk podél svislých stěn ho lze kombinovat s pantovým otevíráním. Pokud začleníte do svého interiéru konstrukční prvky krovu, pak se vám sem z estetického hlediska hodí přírodní ušlechtilé dřevo nebo jeho imitace, lamino, lamely, proplétané pásky, dýhy a perforované povrchy. Na rozdíl od standardního interiéru byste měli podle architektů šetřit sklem a zrcadlovými plochami. Rozptylují totiž kužel světla dopadající ze střešních oken a často nepříjemně oslňují. Pokud jste bez nervů a v pohodě vše zvládli, tak si můžete vychutnat onu pomyslnou třešničku na dortu podkrovního bytu. A tím je zajímavé a netradiční prostorové řešení předsíní, chodeb, šaten a dalších místností pomocí různých dekorativních prvků.
Text: Jiří Kropylák
Foto: archiv autora
