Architektonické studio Archport je podepsané pod zdařilou rekonstrukcí starého statku na Šumavě. Do projektu vstoupil v nezávidění hodné chvíli. Klient se už předtím do renovace pustil, šťastná cesta to ale nebyla. Empatický a vkusný přístup Archport však budovu zachánil. Ta se následně dostala i na short list Grand Prix architektů.
Zhruba 150 let starý dům se nachází í v malebné obci na pozemku s mimořádným výhledem do šumavských kopců. „K projektu jsme byli přizváni v létě roku 2021. Byl ve stavu nedokončené a velmi nevhodné rekonstrukce v podobě snahy o to z něho udělat novodobou stavbu se žlutou omítkou a plastovými okny. Tento zásah popřel drtivou většinu autentických prvků původního domu“ přibližuje architekt Vojtěch Hybler ze studia Archport genezi spolupráce.
„Naším cílem bylo tyto prvky znovu objevit, odhalit a vhodně je doplnit o dobové i současné stavební prvky.“ Dodává architekt. Stavba byla očištěna doslova až na cihlu a kámen, který se stal nosným výtvarným prvkem rekonstrukce. Na fasádách domu jsou vidět jednotlivé vrstvy dobových rekonstrukcí a přístaveb z kamene a z cihel. Architekti většinu těchto vrstev zachovali a přiznali. Štítové stěny v podkroví vyzděné z novodobých tvárnic se rozhodli omítnout ručně taženou štukovou omítkou. „Mezi omítanou a odkrytou fasádu jsme na štítové stěny navrátili charakteristickou dělící římsu, a to v podobě subtilní linky z pohledového betonu.“ dodává Vojtěch Hybler. Římsa je zasazena do stávající skladby lícových cihel.
V interiéru zachovali architekti jen původní stěny a stropní klenby. Ostatní novodobé stavební prvky byly odstraněny. Ponecháním původních konstrukcí vznikly určité mantinely, které generují variabilitu prostoru v podobě různých výškových úrovní podlah a stropů. Tu podpořili ještě doplněním starých kamenných schodů v interiéru. Obdobné kamenné prvky vznikly u hlavního vstupu v podobě schodů a dlažby z plzeňských desek. Ostatní dlažby kolem domu byly provedeny z totožného kamene, ze kterého byl vyzděn původní dům. Díky tomu vzniká pozvolný přechod mezi domem a okolními plochami.
V místě společenského prostoru architekti odstranili původní zchátralý trámový strop. Vznikl tak otevřený velkorysý prostor. Tím nejdůležitějším elementem prostoru je ale velkoformátové bezrámové okno, ze kterého je vidět to nejkrásnější - šumavská krajina.
Investor toužil najít útočiště před rušným městským životem. Cílem byla autentická, ale novodobá rekonstrukce s ohledem na krajinu a udržitelnost. „Dosáhli jsme toho převážně díky místním zručným a trpělivým řemeslníkům“ je přesvědčený Vojtěch Hybler. Konečný výsledek stavby tak zformoval přátelský dialog mezi řemeslníkem a architektem. A to vůbec není málo!