Zahrada

Podzim je pro zahradu klíčový
Ať už máte zahradu léta, nebo se k jejímu založení teprve chystáte, musíte vzít na vědomí, že podzim je pro zahradnické práce ideálním obdobím. Pozemek se sice chystá už k zimnímu spánku, ale vy rozhodně usnou nesmíte! Za vaši péči se zahrada na jaře rozhodně odvděčí.
Nesnažte se ale zvládnou všechny potřebné činnosti během jediného víkendu a rozložte si je do několika fází. Ještě před kalendářním začátkem podzimu už byste za sebou měli mít výsadbu a přesazování jehličnanů a stálezelených listnatých dřevin, stejně jako cibulovin. Říjen je měsícem hojnosti - sklízí se ovoce, ořechy a zelenina. V tomto období byste měli také zazimovat ovocné dřeviny, skleníky a pařeniště, zlikvidovat zahradní odpad, vysadit okrasné a ovocné dřeviny a náležitě se postarat o trávník. Listopad s mrazivými minimálně nocemi a rány je už téměř předzvěstí zimy. Rostliny přestávají růst a uchylují se k hlubokému odpočinku. Je čas pro hnojení a poslední úpravy trávníku. I v tomto období však ještě lze sázet a přihnojovat ovocné dřeviny, cibuloviny a maliníky. Nezapomeňte instalovat či obnovit krmítka pro přezimující ptáky, pozornost si zaslouží také veškerá zahradní technika.

Trávník: poslední sekání
Na podzim už trávník moc neroste, takže máte před sebou jeho poslední letošní „zástřih“. Po úpravě fazóny mu dopřejte hnojivo s vyšším obsahem draslíku, bude tak lépe snášet mraziví teploty. Je-li pažit hodně zanedbaný, určitě si zaslouží zásah vertikutátoru. Pokud ovšem devastace trávníku dosáhla nevratného stavu, je jednodušší a efektivnější založit nový.

Nebojte se boje s listím
Na hrabání jsou nejvhodnější lehké hrábě s „doširoka rozevřenými prsty“ (tzv. švédské), mezi nimiž neváznou menší kameny a větvičky. Na trhu jsou v plastové a kovové variantě. S prvními se snadno manipuluje, druhé zvládnou i odstraňování travní plsti, která brání pronikání vody a živin do půdy. Ty využijete i při opracovávání vašich záhonků, které můžete rovněž kypřit a provzdušňovat. Modernější způsob je likvidace listí prostřednictvím zahradního fukaru, který navíc najde uplatnění i při odstraňování čerstvě napadaného sněhu. Současné přístroje dokážou nejen listí „nafoukat“ na hromadu a poté vysát, ale odpad ve vaku také rozdrtí (vzniklou směs lze použít na kompost). Chcete-li před likvidací ochránit drobné zahradní živočichy, přikupte si takzvaný injektor, díky němuž prolétnou rovnou do vaku. V blízkosti záhonů snižte výkon vysavače na nižší úroveň, abyste nepoškodili rostliny.

I záhony a rostliny chtějí odpočívat
Po sklizni záhony zryjte rýčem, nejlépe s širší a ostrou čepelí. Záhony zryjte na celou hloubku rýče, nebojte se nechat velké hroudy - mráz je v zimě rozmělní a na jaře půdu lehce zpracujete. Máte-li k dispozici pravý přírodní hnůj, použijte ho právě teď. Je důležité, aby přemrzl a mohl poskytovat žádoucí živiny. Zeleninové záhony by se měly čas od času  (cca jednou za dva roky) povápnit, aby se v nich rostlinám dobře dařilo. Rostliny před mrazem a obecně zimní nepřízní počasí chraňte vzdušným obalem. Pro velmi citlivé jehličnany nebo rododendrony použijte kůru či listí, skalku pokryjte ji chvojím, které kameny položení po okrajích zabezpečí před velkým větrem. Kůra a textilie totiž brání přístupu světla, které skalka potřebuje i v zimním období. Podzimní rostliny v truhlících ochrání před silným mrazem netkaný textilie nebo bublinková fólie. Trvalky, kterým přes zimu zůstávají zdřevnatělé části nad zemí, je nutné ostříhat, aby se opět na jaře mohly rozrůst a rozkvést.

Sázení a ochrana stromů
Podzim je vhodný pro výsadbu bobulovin (angrešt, rybíz, maliník) a jádrovin (jabloň, hrušeň). Na dno jámy, do níž budete strom sázet, lze přidat organická hnojiva, která mohou obsahovat jak rostlinné, tak živočišné materiály, jako je rohová, krevní a kostní močka, ricinový (rostlinný) šrot, mořské řasy a podobně. Dostatečné množství živin obsahují speciální kvalitní zahradní substráty. Vybrané dřevině je také nutné přizpůsobit složení půdy: například meruňky ocení půdu vápenitou, pro broskvoně je ideální prostředí neutrální, jádroviny (ořech, třešeň apod.) potřebují půdu s pH větším než 7,2. Kyselost půdy lze snížit vápencem, pokud přesné hodnoty nemáte k dispozici, použijte kombinované průmyslové hnojivo, ovšem nikoli přímo ke kořenům rostliny, jimž by mohlo uškodit. Kořeny stromu před jejich uložením do země a zasypáním zastřihávejte tak dlouho, dokud na řezu nebudou bílé – jinak by se k nim nedostávala vláha a živiny v potřebném množství. Před vysazením namočte je na 2 – 6 hodin do vody, také vyhloubenou jámu prolijte vodou. Doprostřed vtlučte dřevěný kůl pro počáteční oporu mladého stromu. Stromek přiložte ke kůlu do správné hloubky a zasypte zeminou (pozor, aby nevznikly vzduchové polštáře, které by mohly zapříčinit vznik plísně). Zeminu kolem stromku udusejte zalijte. Zeminu udusejte, aby strom držel pevně v zemi. Navrch nasypte ještě asi deseticentimetrovou  vrstvu hlíny, tu už však nezhutňujte. Kmen stromků potřebuje chránit před zimním vysušením, například třemi vrstvami balicího papíru. Drátěný koš (s průměrem cca 25 cm a daný půl metru do země) nebo lepové pásy využijete především v zahradách blízko lesa, kde hrozí likvidačními ataky zvěře.
Text: Pavel Kotrč. Foto: Obi, Mountfield, Al-ko, Fiskars
Bloček
Co do kompostu
Listí z ovocných stromů je ke kompostování a vzniku kvalitního humusu velmi vhodné. Do kompostéru lze dávat i na krátko posečenou trávu,  kuchyňský bioodpad, rostliny ze zahrady (s výjimkou nemocných), rozdrcené větvičky, plevel,  králičí či drůbeží trus, drcené větve. Ideální je všechen odpad řádně promíchat. Pomoci může drtič nebo štěpkovač. Kompost oddělte od záhonů a trávníku živým nebo jiným plotem, nechte si kolem dost prostoru na potřebnou manipulaci. Správně založený kompost se pozná podle zahřívání, které začne během několika dní a může trvat až  dva měsíce. Vyzrálý a výživný kompost vznikne během roku. Nesmí být suchý, ani příliš mokrý. Kompost prohazujte, aby se nezapařil.