Vícevrstvé dřevěné podlahy

Podobnou atmosféru jako přírodní dřevo navozují v obytných prostorech vícevrstvé dřevěné podlahy, které spojují výhody plovoucích podlah a přírodního materiálu. Aby se však výhody nezměnily v nevýhody, je dobré předem zvážit, co můžeme od této podlahy očekávat.

Stejně jako laminátová, ani vícevrstvá dřevěná podlaha nevyžaduje po položení žádné další úpravy, lamely jsou přebroušené a nalakované či olejované už od výrobce. Jednotlivé lamely se pokládají jako plovoucí a podlaha se hned po pokládce může používat. Nejužívanějšímu typu těchto podlah se i proto říká „hotové parkety“ podle německého Fertigparkett.

Provedení a ceny
Vícevrstvé podlahy se skládají z nášlapné vrstvy kvalitního dřeva, středové vrstvy (většinou smrkové laťovky uložené napříč, která brání objemovým změnám) a spodní protitahové dýhy. (bývá ze smrkové dýhy o tloušťce cca 2 mm).  Všechny vrstvy jsou pevně spojené lepením a lisováním při vysokých teplotách. Při výrobě vícevrstvé dřevěné podlahy se spotřebuje daleko méně ušlechtilého dřeva než na podlahy masivní. Celková tloušťka třívrstvého podlahového dílce je zpravidla 15 až 25 mm. Jako plovoucí se pokládají hlavně vícevrstvé dřevěné podlahy vyráběné v tloušťkách zhruba 15 mm. Dvouvrstvé podlahové dílce připomínají tvarem klasické vlysy, ale jsou zpravidla rozměrově větší. Dodávají se obvykle s povrchovou úpravou a při pokládce se celoplošně lepí na podklad.

Podle vzhledu povrchu lze vícevrstvou podlahu rozdělit do čtyř cenových tříd: jednolitý barevně vyvážený povrch představuje nejdražší třídu, přítomnost barevných nepravidelností, běli apod. řadí podlahu do nižších tříd. Cena se odvíjí podle tloušťky a typu dřeva nášlapné vrstvy. Ta bývá silná dva až šest milimetrů a vydrží i několik renovací zbroušením. Nejlevnější varianty dýhovaných podlah se brousit nemohou, jejich nášlapná vrstva je jen 0,6 mm. Na povrchovou vrstvu se používá jak měkké dřevo (smrk, borovice, modřín), tak tvrdé dřevo (buk, dub, jasan) v modifikaci prkna (selské provedení) nebo parkety. Cenu ovlivňuje i povrchová úprava: lakované podlahy jsou levnější než olejované nebo voskované.
Povrchové úpravy a údržba
Velká část dřevěných podlah na trhu je dodávána již s provedenou povrchovou úpravou. Používá se buď několik vrstev laku tvrzených UV zářením, nebo stále oblíbenější olejování.
Lakováním ve výrobě jsou upravovány podlahy, které jsou pokládány zpravidla plovoucím způsobem a jsou vybaveny zámkem pro spojování lamel, nebo spojem pero–drážka. Pokud jsou tyto podlahy vyrobeny s dostatečně silnou nášlapnou vrstvou masivního dřeva, je možno v továrně lakovanou podlahu později podle potřeby renovovat (přebroušením a přelakováním), podle tloušťky masivní dřevěné vrstvy i vícekrát. Hlavní výhodou továrně lakovaných podlah je velmi kvalitní povrchová úprava, dosažená několikanásobným lakováním (až 6 vrstev laku) a zejména vytvrzováním pomocí UV záření. Podobnou technologií jako lakované podlahy jsou vyráběny také podlahy s povrchovou úpravou voskem a olejem. Olejovaný povrch má tu výhodu, že lze opravit lokální poškození. Rýhy na lakovaném povrchu lokálně odstranit nelze, podlaha se musí celoplošně zbrousit a přelakovat. Jako první pomoc pro menší šrámy v laku se dá použít opět voskový přípravek, který rýhu vyčistí a překryje ochrannou vrstvičkou.
Vícevrstvá dřevěná podlaha se dobře uplatní v obytných místnostech i kancelářích. Je však třeba chovat se k ní ohleduplně, chceme-li, aby nám sloužila co nejdéle. Pokud se podlaze nedostává potřebné údržby, nebo je vystavena drsnějšímu zacházení, brzy se poničí. V těchto případech je vhodnější volbou například odolnější laminátová podlaha (musíme však připomenout, že i laminát se může poškodit, poškrábat, a na rozdíl od dřeva se nedá zbrousit). Při pravidelném ošetřování vícevrstvá může ale dřevěná podlaha sloužit mnoho let, a jde-li o typ se čtyřmilimetrovou nášlapnou vrstvou, pak třeba několik desítek let.

Ukázka z knihy „Masivní dřevěné podlahy“, vydané nakladatelstvím Grada Publishing, a.s., edice Profi&Hobby, 2007.
Autor: Petr Beránek
Redakčně upraveno.
Foto ilustrační. Zdroj:
(keš)