Nábytek - člověk - prostor

Nábytek je jako tichý společník člověka součástí jeho životního prostředí. Je téměř živým organismem, který by měl být schopen přizpůsobit se momentální situaci v rodině,   nebo v životě jednotlivce. Potřeba dobře bydlet by měla být prioritou, protože od kvalitního bydlení se odvíjí naše psychika a pracovní výkony. 

Bydlení zahrnuje komplex různých činností, které probíhají v prostoru tomu určeném – v bytě, rodinném domě atd. Některé činnosti lze v bytě provozovat společně s ostatními členy rodiny, jiné individuálně, některé jsou vázané na místo, jiné lze provozovat prakticky kdekoliv. Mezi nejdůležitější činnosti provozované v bytě patří odpočinek, příprava pokrmů, stolování, práce, studium, zábava, přijímání návštěv, zájmová činnost, intimní život, výchova dětí, hygiena a ukládání předmětů nutných k jejich vykonávání.

Bytová kultura
Vytvořit bydlení tak, aby fungovalo v dnešní  době konzumní společnosti oplývající nabídkou nábytku a bytových doplňků všeho druhu, je průběžný a náročný proces vyžadující nemalé teoretické znalosti. Bylo by chybou tuto otázku podceňovat. Ne vždy si uvědomujeme, že přejímání nabízených vzorů bydlení bez pochopení vlastních potřeb může svým uživatelům způsobit i nemalé újmy na zdraví. Na druhé straně někdy ani to nejdražší bytové zařízení nemusí být z hlediska lidského zdraví nejvhodnější.
Velký vliv na vznik zdravotních problémů má i špatně konstruovaný pracovní a odpočinkový nábytek, případně použití nevhodných materiálů a špatná ergonomie. Pro navrhování nábytku jsou důležité tyto rozměry: výška těla, výška očí při stoji, výška ramen, výška lokte, šířka ramen, šířka boků, výška těla nad sedadlem, výška ramen nad sedadlem, výška lokte nad sedadlem, vzdálenost hýždě-kolena, délka dolní části stehna, výška podkolenní jamky, dále pak některé rozměry dosahů, jako dosah vzhůru vestoje jednoruč a obouruč. Různé nábytkářské firmy z marketingových důvodů s oblibou používají k označení svých výrobků termín „ergonomický“. Pokud tato vlastnost není doložena atestem, jde o neoprávněné jednání. Stejným způsobem se zneužívá označování výrobků jako ortopedické či zdravotní.
Spolupráce designérů, nábytkářů, čalouníků, dekoratérů, ergonomů a zdravotníků může přinést výsledky v produkci zdravého nábytku, který nebude ohrožovat vývoj populace.
Design kráčí ruku v ruce s požadavky funkčnosti, ergonomie a bezpečnosti splněnými použitými materiály a technologiemi. Každopádně ani sebeodvážnější řešení nesmí být s těmito požadavky v rozporu.
Otázka přívětivého a fungujícího domova se v poslední době stává samozřejmostí a jistým měřítkem osobního úspěchu. Podporuje to i vývoj společnosti. Uvolnil se trh s byty, developerské společnosti se předhánějí v nabídce atraktivního bydlení, průnik obchodních řetězců s nábytkem přináší nepřebernou nabídku nábytku a dalších zařizovacích prvků, problematice bytové kultury se věnuje řada časopisů a odborných publikací, návody zařízení bytů přináší i televize. Na cestě za kvalitním bydlením stačí mít jen adekvátní finanční prostředky a odvahu často i výrazně změnit stávající stav. Pomyslný trojúhelník nábytek – člověk – prostor je v procesu bydlení všudypřítomný.

Ukázka z publikace „Nábytek - typologie, základy tvorby“
vydané nakladatelstvím Grada Publishing, a. s., v r. 2011
Autor: Ludvika Kanická, Zdeněk Holouš
Redakčně upraveno (keš)

Foto: Quick-Step, Rako