Jídelna součástí multifunkčních prostor

Tvoří spojené nádoby: všude, kde to možnosti alespoň trochu dovolují, se kuchyně a jídelna spojují. Nejen mezi sebou, ale i s obývacím pokojem. Takto vzniklý multifunkční prostor je v podstatě jediným místem, kde se na sklonku pracovního dne a během víkendů dokážou sejít všichni členové rodiny, aniž by se přitom cítili stísněně.
Interiér navíc díky spojení získá na vzdušnosti a prosvětlí se, snáze se v něm udržuje pořádek, důležitý je také pocit sounáležitosti, jenž dává svým uživatelům. Někdy bývá výsledná místnost jednolitá, bez viditelných hranic, ovšem jednotlivé funkční zóny lze také opticky rozdělit. Nejen dispozicemi, ale například i barevně, prostřednictvím nábytku, výškových úrovní podlahy, ostrůvkem, barovým pultem nebo nízkou stěnou. Kontakt kuchyňské části s jídelnou často bývá těsnější než se zónou obývací, často se propojují v linii písmen „L“ a „U“. Tak jako zařízení kuchyňské, i vybavení jídelní části spojeného prostoru má své zákonitosti a nároky. Jeho výběr musí pochopitelně odpovídat rozměrovým možnostem, navíc tu však je důležitá koexistence stolu a židlí s dalším nábytkem a ostatními předměty v místnosti.

Vzhled versus pohodlí
Komfort a tedy ergonomie jistě patří mezi podstatná hlediska výběru. I když u jídelního stolu obvykly nesedíme tak dlouho jako u kancelářského, rozhodně budeme potřebovat židle pohodlné natolik, aby nám jejich parametry nezkazily příjemné chvíle u jídla. Je proto rozumné se hned od začátku nesoustředit na jediný typ židlí a vybírat z několika variant: ta nejlepší by pak měla odpovídat nejen vzhledovým představám, ale i očekávanému komfortu, který je nejlepší si osobně vyzkoušet. Určitě brzy  pochopíte, že prohnutou opěrku vaše záda ocení více než rovnou, a že maximum komfortu při posezení nabízejí židle s lamelami v sedáku, jež se lépe přizpůsobují tvarům našeho pozadí.


Důležité počty
Velikost stolu a počet židlí musí samozřejmě korespondovat s tím, pro kolik členů (i širší) rodiny jsou určeny. Každý z nich by měl mít vlastní prostor, tedy 40 - 60 centimetrů potřebných k pohodlnému pohybu těla – zejména rukou – u jídla. Šířka stolu by měla být minimálně 1 metr, širší je však lepší. Jeho tvar se odvozuje z dispozic prostoru a umístění, principiálně bychom měli respektovat minimální vzdálenost mezi hranou stolu a stěnou 1,2 metru. Výška stolu se pohybuje obvykle kolem 75 cm. Základem pro všechny součásti jídelního setu je pevná a bezpečná konstrukce. Klasická židle by měla mít sedák široký 40x40 cm, a to ve výšce 45 cm od podlahy, pro děti budou lepší produkty nastavitelné s ohledem na jejich věk a vzrůst. U stolu by měla mít prostor kolem 1 m². K jídelnímu stolu jsou sice vhodnější židle bez područek, osoby starší nebo s omezenou pohyblivostí však eventuální oporu určitě ocení. Židle s područkami jsou náročnější na místo, z estetických důvodů by mělo být možné je zasunout pod desku stolu. Vysoká zádová opěradla dodají židlím  důstojnost. Kvůli své Skladnosti a stohovatelnosti získávají stále větší    oblibu produkty rozkládací, s jejich pomocí lze snadné řešit i nenadálé návštěvy. 

Jaký materiál
Styl jídelního nábytku by měl samozřejmě odpovídat zařízení ostatního interiéru. K rustikálnímu neboli selskému stylu tak neodmyslitelně patří  klasický masiv v odpovídající barevné a povrchové úpravě. Kvalitní masivní dřevo v jemnějším a elegantnějším provedení a v kombinaci s odpovídajícími čalouny bude slušet i důstojnému a jistým způsobem nadčasovému interiéru na anglický způsob. Minimalistické trendy si vyžádají spíše chladnější kov a sklo, skleněné prvky u jídelního setu mají také efekt optického zvětšení místnosti. Výrobci s v důsledku trendy spojování prostor v současné době orientují stále častěji na kompatibilní sestavy, jimiž lze vy bavit celý multifunkční prostor, jehož součástí jsou pochopitelně i jídelní sety. Ten, kdo na ně vsadí, pak nemusí řešit otázku souladu interiéru.  
Text: Alena Müllerová, Foto: Ikea, Hanák nábytek, Technistone, Koryna, Sykora, HVT Interiéry    

Boxíky
V jídelní zóně multifunkčního prostoru mají své místo také příborníky, komody a další kusy nábytku umožňující skladování porcelánu, příborů, skla, ubrusů a dalších textilií. Předměty spojené se stolováním lze ukládat rovněž do zásuvek integrovaných do jídelního stolu.
Dominantou většího jídelního koutu se může stát kulatý nebo oválný stůl s větším počtem židlí situovaný do středu prostoru.

Pro menší dispozice je lepší stůl obdélníkový nebo čtvercový, který lze umístit ke zdi. Přesto kolem sebe potřebuje dost místa pro pohodlné obcházení a servírování.

Velký návrat slaví rozměrné příborníky, které pamatuje z domácností našich babiček. Vešlo se do nich s přehledem nejen jídelní nářadí, ale také veškeré nádobí včetně „parádních“ souprav.

Rozkládací stoly jsou kvůli složitější výrobě obvykle zhruba od pětinu dražší než klasické kusy. Nejvíc je oceníme ve chvíli, kdy se sejde více přátel nebo širší příbuzenstvo. Pro takové příležitosti se hodí i skládací stohovatelné židle.