Hrabalovo Kersko nabízí netradiční ekologický dům. Jaký je?

V tomto případě je hlavní myšlenka architektů zřetelná: Dům měl dle jejich návrhu splynout s krajinou a evokovat otázku, zda se jedná o novostavbu anebo o původu budovu. Jaký je vlastně uvnitř?
 
Dům, který splývá s okolím
 
Krásnou oblast středočeského Kerska především proslavil spisovatel Bohumil Hrabal, který zde dlouho pobýval. Ostatně jeho chata tu stojí dodnes a slouží jako turistická atrakce, navštěvují ji lidé ze všech koutů republiky. Plánována je její přeměna na muzeum, otevírat by se mělo na jaře roku 2024.



Chata slavného spisovatele ale není jedinou pozoruhodností, která se nachází na zdejším území pokrytém především borovým lesem. Vznikl tu i dům ze dřeva, který úžasně zapadá právě do zdejší krajiny. Vytvořilo ho architektonické studio Hipposdesign. To získalo za úvodní verzi návrhu v roce 2018 vítěznou příčku v anketě Nejlepší dřevostavba roku.

Finální projekt se od tohoto konceptu mírně liší. Celková obytná i zastavěná plocha doznala zmenšení, domu to ale jednoznačně neuškodilo. Jak vysvětlují autoři návrhu Radim Babák a Ondřej Tobola, naopak stavba lépe zapadne do svého okolí.


 
Nemovitost zaujme originální konstrukcí
 
Jedná se rodinný dům, který je rozdělen na dvě části, a to pro rodinu i pro hosty. Ačkoli tak vypadá při pohledu nejen ze země, ale i z ptačí perspektivy jeho konstrukce  kulatá, ve skutečnosti se dům skládá ze dvou krychlí, které propojuje kruhový ocelový prstenec a společné atrium, taktéž s kulatým půdorysem.

Zvláštní optický efekt vytváří speciální kovová obruč. Určitá vnější nečitelnost samozřejmě byla tvůrčím záměrem architektů.



Ve výsledku obsahuje jednopodlažní dřevostavba dvě jednotky, které jsou na sobě nezávislé a společné jim je právě polouzavřené atrium. Konstrukční rastr domu uzavírá v exteriéru kruhový horizontální ocelový prstenec. Jeho přenesením na zem a vyplněním kameny s vegetací bylo možno opticky docílit právě kruhového domu, objasňují svůj záměr samotní autoři nemovitosti, která splňuje kromě své atypičnosti zároveň i nízkoenergetický standard.
 
Domov, kde převládá dřevo
 
V interiéru dřevěné konstrukce převládá dřevo smrkové, exteriéru dominuje modřín. Uvnitř byl též na podlaze použit masivní dub, který se opakuje i v podobě minimalistického jídelního stolu v kuchyni.

Důraz se kladl na materiál původu lokálního, jak upozorňují architekti. Ten tak z 90 % pochází do vzdálenosti 500 km od stavby. Výjimkou je pouze kamenná mozaika v koupelnách a WC přivezená z Asie a sibiřský modřín na venkovních terasách domu.



Venkovní dřevěná terasa zároveň nemá žádnou povrchovou úpravu. Surový povrch se postará o to, že dřevo bude vlivem povětrnostních podmínek přirozeně „pracovat“ a dům se tak bude měnit. O to lépe se tím začlení do okolní krajiny.
 
Dům je především ekologický a udržitelný
 
Dřevostavby jsou v Česku stále oblíbenější. Korespondují s krajinou a mohou se do ní citlivě začlenit, což je samozřejmě výhodou z hlediska udržitelnosti a ochrany životního prostředí. I projekt rodinného domu z Kerska patří mezi tzv. udržitelnou architekturu.

Dokáže tak mimo jiné využít dešťovou vodu, kterou má pro zavlažování zahrady. Jako zdroj vytápění slouží tepelné čerpadlo. Střecha je osazena solárními panely. Připraven je i systém LED osvětlení a zázemí pro nabíjení elektromobilu. Co chybí, je garáž, nicméně je tomu tak z dobrého důvodu, architekti razí názor, že auta v domech „bydlet“ nemají, neboť ubírají lidem cenný životní prostor.

Zatím tak to jediné, co ještě chybí, jsou zelené popínavé rostliny, které by dům částečně měly obrůst. Ty dotvoří vzhled domu tak, jak ho navrhli architekti po konzultaci s majiteli. K zastínění mají sloužit venkovní screenové rolety. Tyto doplňky chrání proti UV záření, disponují schopností propustit přirozené světlo, ale zároveň zastiňují interiér tak, že dovnitř není vidět a majitelé mají soukromí, ale nepřipraví se o pohled ven.