Ještě donedávna platilo co Čech to chatař nebo chalupář. Jak ale ukazují poslední trendy víkendové bydlení bohatých se přesouvá z chat a chalup do komfortních apartmánů.
Pokud jste jako malé dítě trpěli při sekání trávy na chatě či chalupě, jistě vašim uším bude dobře znít zpráva, že si Češi stále více kupují druhý byt, ve kterém bydlí jen přechodně a využívají ho převážně k rekreačním účelům. Jsou to vlastně klasické byty, který se od těch městských liší pouze v lokalitě. I když jsou v posledních několika letech in, podle realitních odborníků klasické chataření nenahradí. Ale mohou zaplnit určitou mezeru na trhu nemovitostí.
"V současné době jsou projekty druhého bydlení na vzestupu. Uživatelům nabízejí moderní a komfortní bydlení, dobrou občanskou vybavenost, soukromí a kombinaci sportovních, relaxačních možností a společenského vyžití. Druhé bydlení funguje jako dobrá investice, a to jak pro domácí, tak i zahraniční zájemce," říká manažer společnosti KPMG Tomáš Kulman. Počet nových projektů tzv. druhého bydlení se v České republice nyní blíží k padesátce. Po dokončení nabídnou tyto projekty 1676 bytů s průměrnou výměrou 57,7 metru čtverečního. Průměrná cena za metr bude u těchto bytů 39 515 korun. U apartmánů v horských oblastech představují 1+kk po 2+1 až 90 procent nabídky. "Dispozice 3+kk, 3+1, 4+kk nebo 4+1 a větší se týkají zejména luxusních projektů a apartmánů umístěných v lázeňských lokalitách nebo ve městech, jako je Liberec," uvedl analytik společnosti Arllen Development Ivan Šídek.
Největší zájem je o tyto byty v Krkonoších, na ?umavě a v západočeských lázních. Převažují apartmány 2+kk nebo 2+1, průměrná výměra se pohybuje kolem 50 až 60 metrů čtverečních. Průměrná cena za metr je od 28 000 do 47 000 korun. V některých lokalitách se dokonce pohybují na stejné úrovni jako byty v hlavním městě. Třeba v Krkonoších koupíte ty nejmenší za dva miliony, ty největší se prodávají i za milionů osm. Za příznivější částky, zhruba kolem milionu, je možné pořídit letní byty v blízkosti některých přehrad. Tady už není jejich využití tak široké. Lze je využívat prakticky dva měsíce plus několik víkendů v roce. Je proto dobré zvážit, zda se kvůli tomu vyplatí kupovat byt za milion. Přestože nabídka víkendových bytů u přehrad není tak velká jako na horách, jiní investoři si ani zde nestěžují na nezájem. Kratší sezónu se firmy stavějící apartmány snaží vynahradit klientům například saunou či krytým vytápěným bazénem. Na rozdíl od Krkonoš můžete navíc u Lipna skloubit letní koupání v přehradě se zimním lyžováním jak na Šumavě, tak nedalekém Rakousku.
Druhou lokalitou, kde se nejvíce staví byty na rekreaci, jsou po Krkonoších, ?umavě a západočeských lázeňských městech Beskydy, Jizerské a Krušné hory. Podle průzkumu je zde dostatek volného prostoru pro developerské projekty a vznikají zde již centra pro turismus a sporty. Tyto oblasti také těží z nízkých cen a blízkosti německé hranice. Existují však i regiony, které na svou příležitost teprve čekají, tvrdí průzkum. Patří sem například Jeseníky s dosud nedotčenou přírodou, levnými zdroji a historickou lázeňskou tradicí nebo lyžařský region Orlických hor s výhodnou polohou směrem k Polsku. V Krkonoších se například v současnosti staví 18 těchto bytových projektů, v Orlických horách jeden.
Část lidí vnímá koupi bytu jako dobrou investici. Obcím se to však nelíbí, bojí se vylidnění a přejí si, aby na hory přicházeli lidé spíše bydlet natrvalo než jen přespávat o víkendech. Na některých místech už kvůli vysokým cenám nemají místní lidé na pořízení vlastního bydlení. Budoucím majitelům víkendových bytů občas přibývají vrásky. Například rekreanti, kteří si chtějí v Železné Rudě na Klatovsku koupit byt nebo postavit dům na odpočinek a nepřihlásí se tam k trvalému pobytu, vyjde nemovitost dráž než ostatním. K tomu, aby získali souhlas ke stavbě, budou muset pravidelně přispívat do městské kasy. Nařízení je namířeno hlavně proti investorům, kteří stavějí rekreační byty. Ve městě platí stavební uzávěra. "Aby investoři získali výjimku a stavební povolení, musejí se zavázat k věcnému břemeni. Městu musí platit 120 Kč/m2 ročně. V průměru tak vychází na byt pětistovka za měsíc," řekl starosta Michal Šnebergr.
Peníze od rekreantů půjdou například na údržbu silnic. Tlak investorů na výstavbu rekreačních bytů je stále větší. Všichni si podle starosty musejí uvědomit, že přechodní obyvatelé zatěžují městskou kasu. "Nechávají tu odpad, jehož likvidaci dotujeme, chtějí udržované komunikace," uvedl starosta. Majitelé rekreačních bytů protestují. "Utrácíme v obchodech, v restauracích, v zimě na sjezdovkách, to jsou přeci peníze do pokladny města, byť ne přímo od nás," řekl jeden vlastník bytu. Podobně mluví i realitní makléř Pavel Pubec. "Město je pod vlivem majitelů penzionů, kterým se byty nelíbí, protože jim utíká klientela. Ale přeci když přijedu na Špičák do svého bytu, stejně tam přivezu peníze na útratu," řekl.Obavy, že by nový poplatek snížil zájem o víkendové byty na Šumavě, jsou ale zřejmě zbytečné. Poptávka je větší než nabídka.
Apartmánové domy se staví buď takzvaně na zelené louce, nebo rekonstrukcemi bývalých hotelů. Rozdíl poznáte v ceně, může být až dvojnásobný. Na tom, zda za byt zaplatíte milion nebo dva, se podepisují i další okolnosti. Patří mezi ně nejen ona módnost, ale i cena pozemků a samozřejmě vnitřní zařízení bytů. Zatímco u těch levnějších máte na podlahách koberce či PVC a kuchyňskou linku připomínají pouze připravené vývody, jiné firmy nabízejí takzvané inteligentní byty vybavené kamerami, bezpečnostními čidly, topení lze ovládat přes internet nebo mobilní telefon. Samozřejmostí jsou i dřevěné podlahy či kuchyňská linka.
Developerské firmy, které staví apartmány na horách, často lákají kupce s tím, že pořízení takové nemovitosti v horském středisku je navíc také dobrá investice. Tedy způsob, jak zhodnotit své peníze. Realitní odborníci jsou toho názoru, že v případě koupě pro vlastní užívání se pořízení víkendového bytu zejména na horách za ekonomicky výhodnou investici považovat nedá. Koupit si apartmán na horách znamená nejen vložit poměrně velké finanční prostředky do pořízení. Je ale třeba počítat i s tím, že po celý rok je nutné nemovitost udržovat a platit za ni. Samozřejmě ty náklady topení a energie jsou tam větší nežli třeba v Polabí nebo v Praze. Takže je to poměrně drahá záležitost. A pak je potřeba si spočítat, kolik času v takovém apartmánu člověk stráví. A možná zjistíte, že jednu osobu bude jeden den pobytu ve vlastním bytě na horách stát tolik, jako by se ubytoval v prezidentském apartmá v hotelu Horal. Ovšem jste-li milovník luxusu, pak to opravdu stojí za to.
Martin Hladík
Foto: archiv autora